Peter Žaloudek ve své úvaze přináší inspirativní příběhy o naději, právech dětí, víře a zvládnutí životních krizí. V době plné nejistot připomíná, že i malé světelné okamžiky mohou mít velkou sílu. Jeho text otevírá prostor pro zamyšlení nad lidskými osudy a hodnotami, které nás drží nad vodou.
Jiří Švehla se zamýšlí nad původem a evolucí člověka a sleduje dlouhou cestu lidského druhu od prvních hominidů až k modernímu člověku. Úvaha propojuje vědecké poznatky s otázkami, které si lidstvo klade odnepaměti: odkud jsme a kam směřujeme.
Olaf Zuckerstein se ve své politické úvaze vrací k aktuálnímu jmenování vlády a k napětí, které kolem toho vzniklo. Otevírá otázku politické odpovědnosti, role prezidenta a toho, kde leží hranice mezi mocí, morálkou a demokratickými hodnotami v české politice.
Úvaha Vladimíra Cíchy o tom, proč válka na Ukrajině nekončí, a metaforickém „čekání na mír“, které připomíná Beckettovo nekonečné očekávání.
Opožděný, ale hluboký obdiv k práci českých autorů a nakladatelů v exilu tvoří jádro tohoto osobního zamyšlení. Esej Vladimíra Cíchy se vrací k době cenzury, emigrace a statečného kulturního odporu, který dokázal udržet svobodné slovo při životě.
Debata o právu na vlastní názor se často mění v zápas o hranici mezi pravdou a lží. Jaroslav Kovaříček ve své eseji zkoumá, co se stane, když se svoboda slova začne stávat nástrojem manipulace a nebezpečných iluzí.
Rakouské výroky roku 2025 ukazují, jak velkou moc mají slova – jedny dokážou inspirovat, jiné rozdělovat. Peter Žaloudek otevírá téma, které přesahuje politiku i hranice jedné země.
V článku Olafa Zuckersteina zaznívá varování před rostoucím tlakem Ruska na Evropu. Putinova nová hrozba válkou ukazuje, že konflikt na Ukrajině není uzavřená epizoda, ale součást širší geopolitické strategie. Jaké dopady to může mít pro Evropu?
V době, kdy svět plní krize a mnoho lidí propadá pocitu bezmoci, připomíná Cornelia Richter, nově jmenovaná biskupka, že i jediný hlas může něco změnit. Jak píše Peter Žaloudek, její poselství otevírá otázku, zda opravdu nemáme žádný vliv — nebo jen podceňujeme vlastní sílu.
Věky se mění, ale lidská povaha jako by zůstávala stejná. Úvaha George Švehly o pravdě, lásce, válce a míru hledá odpověď na otázku, proč lidé stále bojují – a proč přesto znovu a znovu touží po míru.
V politické mlze, kde se střet zájmů prolíná s očekáváním rozhodnutí o budoucí vládě, rozehrává Babiš svou partii o jmenování kabinetu. Olaf Zuckerstein komentuje situaci s ironií a lehkostí, která odkrývá víc než oficiální prohlášení.
Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS vyvolal mezi vědci i veřejností nebývalé vzrušení: svým chováním připomíná spíš výtvor inteligence než běžnou kometu. Autor sleduje, jak se věda, spekulace a skutečnost prolínají v reálném čase – a ptá se, co vlastně o tomto záhadném návštěvníkovi víme. Jak blízko jsme okamžiku, kdy se sci-fi stane realitou?
Téma židovské identity, historie a vztahů mezi semitskými národy vzbuzuje emoce i hluboké společenské debaty. Georg Švehla ve své osobní úvaze otevírá první část rozsáhlejšího zamyšlení nad kulturní, náboženskou i historickou cestou Židů.
Někdy stačí jen trochu vyrůst – a už jste podezřelí. Josef Ptíca s jemným humorem přemýšlí o tom, proč lidé nemají rádi ty, kdo převyšují ostatní, a proč obři bývají osamělí.
Co když příběh o Adamovi a Evě není jen náboženskou legendou, ale součástí širší paměti lidstva?
Jiří Švehla přináší zamyšlení nad tím, kde končí víra a začínají dějiny – od sumerských králů po tajemství DNA.
Peter Žaloudek se vydává do severní Itálie po stopách papeže Jana Pavla I.
Vzpomínka na člověka, který svou víru žil s pokorou, úsměvem a prostotou každodennosti.
Rozpad Sovětského svazu a konec studené války přinesly světu naději na trvalý mír. Dnes se však zdá, že odkaz Reagana a Gorbačeva se pomalu rozplývá v dýmu nových konfliktů.
Svět opět balancuje na hraně — mezi rozumem a mocí, mezi diplomacií a zbraněmi. Jak jsme se sem dostali a kam vlastně směřujeme?