Opoždění obdiv k exilové literatuře

Nedílnou součástí totalitního režimu, jak jsme jej prožívali, byla cenzura, postihující nejen politické, ale i kulturní dění.

O Češích se říká či je všeobecně známo leccos. Pozitivního a chvályhodného, i krajně negativního. Kupř. zlaté české ručičky, co Čech, to muzikant, jsme národ čtenářů, jak potvrdila nejedna významná osobnost. Jsme zbabělí, jak ukázal Mnichov 1938 a Srpen 1968, jsme Švejkové a pod.

V listopadu 1968 jsme domov opustili a po dvou týdnech ve Vídni přistáli v Kanadě, Winnipegu, městu uprostřed té veliké země. Po třinácti letech zvolili jsme za druhý, konečný domov Vancouver, na pobřeží Pacifiku. Samozřejmě že jsme své snažení zaměřili k co nejrychlejšímu zapojení se do života v té zemi. To srpnové přepadení ovlivnilo miliony životů a v zemi byla potlačena svoboda slova, zničen pokus o nastolení demokracie.

Kdo se ptá, ten se dozví, říká se popravdě. A já se tedy ptal a po celkem krátkém čase se dozvěděl, že v zahraničí vychází řada českých kulturně politických časopisů a existuje i několik nakladatelství, kde kromě světových autorů vycházejí knihy doma umlčených spisovatelů. Existenci jsem si ověřoval jejich odběrem a nákupem.

Čas plynul, nadále plyne a ja se dožívám překvapivě vysokého věku 86 let, a to i po trojitém bypassu před třiadvaceti lety. Ale nic netrvá věčně, ani ten můj život. Nastal čas (dosud ale zcela nezdařilé) redukce majetku a pěti knihoven, které jsem si pořídil jako absolutní pošetilec v naději, že jejich obsah přečtu alespoň polovinu.

A stal jsem se pravidelným odběratelem časopisů a knih v zahraničí vydávaných. Možná že na nějaké periodikum jsem zapomněl, nicméně zde je seznam té bohaté literatury: Západ, Západ dnes, Polygon, Proměny, Listy, 150 000 slov, Svědectví, Nový Polygon, Čechoaustralan a konec konců vancouverský Zpravodaj a winnipežská Říčka, z knižních nakladatelství 68 Publishers, Konfronta, Index.

Nelze jinak nežli žasnout nad takovou prací, dílem, činností v těch temných časech totality. Většina z uvedeného už dnes v důsledku proměny v roce 1989 neexistuje. Tehdy, když periodika a knihy docházely (proti zaplacení, ovšem), považoval jsem to bezmála za věc běžnou a samozřejmou. Dnes se mohu jen sklonit nad tím úžasným dílem, poskytujícím nám, emigrantům, informace o světovém dění.

Závěrem: nedávno v Torontě v 94 letech zemřela spisovatelka Z. Škvorecká. Spolu s manželem, spisovatelem J. Škvoreckým, založila a vedla shora zmíněné nakladatelství 68 Publishers.