Školní historky a trapné nedorozumění v žákovské knížce
Olaf Zuckerstein ve fejetonu nabízí školní historky z letité tradice gymnázia ve Štěpánské. Vše vyústí v trapné nedorozumění v žákovské knížce.
Olaf Zuckerstein ve fejetonu nabízí školní historky z letité tradice gymnázia ve Štěpánské. Vše vyústí v trapné nedorozumění v žákovské knížce.
Josef Ptíca ve fejetonu s humorem popisuje, jak umí reprodukce a manželské povinnosti přivést člověka do krajně choulostivých situací. A někdy i do čekárny, kde se trapas mění v anekdotu.
Ivan Kolařík ve fejetonu Rybářem proti své vůli líčí australské ráno u Pacifiku, místní rybářský ráj i vlastní neochotné začátky s prutem. Od červů přes nekřesťanské vstávání až po první úlovek – a rybářské historky jsou na světě.
Olaf Zuckerstein ve fejetonu Konec lásky vzpomíná na Liberec, kolej a studentský ples, kde se rodí i končí velké city. Nostalgická vzpomínka na studentskou lásku, boty, kravatu — a jednu zrádnou vůni.
Ivan Kolařík ve fejetonu „Smysluplné konverzace o počasí“ ukazuje, proč je konverzace o počasí nejbezpečnější společenský startér. A také jak snadno se z nevinné řeči může stát minové pole.
Ivan Kolařík v fejetonu o australském jaru líčí, jak ho jarní energie přiměje k cvičení i cyklistice — a jak rychle se idyla změní v souboj se zlými kavkami magpie. Vtipně a sebeironicky ukazuje, že s jarem je každý mlád… jen některé ptactvo o tom má jiné mínění.
Peter Žaloudek ve fejetonu o tématu děti a mobil popisuje setkání v tramvaji, které připomíná, jak vzácná je dnes živá komunikace rodiče s dítětem. Proč někdy vítězí displej nad rozhovorem a co to může dětem brát?
Vladimír Cícha vzpomíná na první služební cestu do Moskvy, na atmosféru Pražského jara i na Zoju, která k tomu létu patřila. O to ostřeji pak vyzní srpnové ráno a příjezd tanků.
Ve fejetonu Moje malá teorie relativity přemýšlí Vladimír Cícha s jemným humorem nad rozdílem mezi lidmi, kteří neustále budují a kutí, a těmi, kteří dávají přednost rozjímání nad knihou. Je práce skutečně měřítkem lidské užitečnosti, nebo je všechno nakonec jen relativní?
„Ivan Kolařík se ve fejetonu vrací k tomu, jak se mu nakupování změnilo v napínavou hru o slevy. Od drobných zimních radostí až po koupě auta ukazuje, že smlouvání je někdy sport. A že doma pak čeká ještě jedna disciplína: manželské vyjednávání.
Ivan Kolařík s humorem popisuje, jak se „chrabrý dědek“ pere s preventivními vyšetřeními a proč ho nakonec dostane až kolonoskopie. Fejeton o panice, hrdinství a procedurách, které člověku zvednou tlak i husí kůži.
Peter Žaloudek ve fejetonu Malý Viktor v tramvaji zachycuje drobný příběh z vídeňské MHD, který se mění v zamyšlení nad fenoménem odchodu Slováků do zahraničí. Osobní setkání otevírá širší otázky práce, domova a budoucnosti mladé generace.
Ivan Kolařík ve svém fejetonu s humorem a sebeironií popisuje hrůzu z létání i vlastní zbabělost. S nadsázkou rozkrývá, jak se obyčejná bázeň dokáže proměnit v téměř existenciální drama.
Ivan Kolařík ve fejetonu s nadhledem a ironií uvažuje o částečném pominutí mysli, které se nevyhýbá ani seniorům. Skrze generační rozdíly, moderní technologie a osobní zkušenost připomíná, že rozum i nerozum jsou přirozenou součástí života.
Jiří Švehla ve svém fejetonu vzpomíná na tramping v Austrálii a na výjimečný potlach trampů z tehdejšího Československa. Osobní vyprávění o přátelství, nedorozuměních i době, kdy lidé dokázali být bdělí, ale přitom lidsky soudržní.
Fejeton Jiřího Švehly o brněnském hantecu jako živé paměti města, ve které se mísí jazyk, vzpomínky a každodenní život štatlu minulého století.
Jiří Švehla ve svém fejetonu s humorem a nadhledem popisuje, jak technologické inovace dokážou proměnit každodenní život obyčejného uživatele v digitální dobrodružství. Ironický text o Windows, jazykových aktualizacích a drobných frustracích ukazuje, že i technika má svůj smysl pro humor – zvlášť když mluví jinou řečí, než čekáme.
Josef Ptíca se s nadhledem a humorem ohlíží za více než padesáti lety v manželství a nabízí pohled na dlouhodobé soužití muže a ženy. Všímá si každodenních paradoxů manželského života, které se s přibývajícími lety nemění, jen nabývají na intenzitě.