Miroslav Šesták v dalším dílu Příběhů vodňanského kapra vypráví o Vítu Kudličkovi, který toužil létat jako ptáci. Hastrman Velen vzpomíná na člověka, jenž se odvážil uskutečnit sen, o kterém ostatní pouze snili.
Miroslav Šesták vypráví pohádkový příběh o misce vařených fazolí, laskavosti a štědrosti, která může být cennější než královské bohatství. Vyprávění zároveň připomíná legendu spojenou se jménem indického Bengalúru.
Miroslav Šesták přináší příběh „Švédská bitva“, v němž se legenda o krvavém střetu na Bitovíně propojuje s pověstí o ukrytém pokladu a duchem padlého švédského velitele. Tajemná krajina, stará kronika a dávná vina vytvářejí příběh o paměti, strachu i smíření.
Miroslav Šesták vypráví tajemný příběh z Hanušovic o muži, který byl prohlášen za mrtvého a probudil se během vlastního pohřbu. Vzpomínka na dávné lidové vyprávění otevírá téma návratu z márnice, katalepsie a strachu z pohřbení zaživa.
Miroslav Šesták přináší další tajemný příběh, tentokrát z indické pevnosti Amber Fort. Noční strážný Ravi se stává svědkem událostí, které jako by překračovaly hranici mezi historií, legendou a skutečností.
Miroslav Šesták vypráví tajemnou železniční pověst ze zábřežského koridoru. Stříbrný expres se neobjevuje v jízdních řádech, přijíždí v noci a odváží cestující neznámo kam.
Miroslav Šesták vypráví hradní pověst o dívce Róze, která se měla stát živou obětí při stavbě věže na Dračím Kameni. Tajemný příběh o zapomenuté dívce, zřícenině hradu a paměti kamene připomíná, že některé viny nezmizí ani po staletích.
Miroslav Šesták v povídce Konečně jaro vypráví o probouzející se Blanici po dlouhé zimě. Do jarní přírody, velikonočních zvyků, dětských her a návratu života k řece vstupují i vodník Velen a starý kapr Matěj.
Miroslav Šesták přináší temný hororový příběh o mysteriózní lokomotivě 310.089, jejíž experimentální kotel si podle vyprávění nebral jen teplo, ale samotný život. Noční jízda, která nikdy nedorazila do cíle, se mění v železniční záhadu plnou stínů, hlasů a zmizelých duší.
Miroslav Šesták v povídce Přízrak z tunelu zavede čtenáře do mlhy a ticha u Malé Moravy. Noční kontrola tunelu se pro mladého technika změní v setkání s hlasem, který zřejmě není jen ozvěna.
Miroslav Šesták vypráví mysliveckou legendu z knížecích lesů u Protivína, v níž se zjeví tajemný zachránce. Příběh se dotýká víry a ochrany, kterou lidé připisují svatému Hubertovi.
Miroslav Šesták přináší horskou pověst o dívce Beatě z Potůčníku a o tajemném místě, nad nímž bdí klášter Potůčník. Zmizelá dívka, temná zahrada i varování, které nese zvon z Potůčníku, tvoří mrazivý příběh, jenž se vrací každým rokem.
Miroslav Šesták v povídce Vzpomínky starého muže vypráví o malíři, který po letech znovu vezme do ruky štětec. V tichu místnosti se vrací k tomu, co bylo, a zjišťuje, že některé věci nejsou o přesnosti, ale o prožitku.
Miroslav Šesták otevírá příběh Stín Švéda pod Bouzovem: v říjnu 1643 se u mlýna objeví cizinec a s ním i tajemství, které nemělo být odhaleno.
Miroslav Šesták přináší pověst z horských tratí, kde se v noci z lesa pod Sněžníkem ozývá hluboký tón. Jakub narazí na vlak, který nemá existovat — a přesto projíždí mlhou dál.
Miroslav Šesták v příběhu „Nerušte mrtvé“ oživuje temnou pověst z Úsova o zapečetěném místě u židovského hřbitova. Kdo do něj zavolá, může přijít o hlas – a možná i o duši.
Miroslav Šesták v lyrickém textu Vyznání mez hvězdami prochází na hraně snu: tiše se přibližuje k milované, kterou nechce vyrušit, jen být přítomen. Mezi hvězdami, labutěmi a klidem noci zůstává vyznání jako šepot, který se možná jednou promění v něco víc než sen.
Miroslav Šesták vypráví mysteriózní příběh z prostředí zámku Jánský Vrch v Javorníku, kde po zavírací době ožívá ticho knihovny i dávná minulost. Průvodce pátrá po stopách biskupa Schaffgotsche a nakonec pochopí, co jeho duch ve skutečnosti hledal.