Peter Žaloudek přibližuje zahajovací projev rakouského prezidenta Alexandra Van der Bellena na Salcburských uměleckých dnech. Řeč se dotýká domova, migrace, evropské demokracie, odpovědnosti i klimatické krize.
Jiří Švehla představuje antarktický krill, drobného korýše, který tvoří jeden ze základů potravního řetězce Jižního oceánu. Text přibližuje jeho biologii, způsob života, význam pro velryby i další živočichy a také důvody, proč je krill předmětem intenzivního výzkumu.
Jiří Švehla v článku Austrálie – země prehistorická přibližuje nejstarší kontinuální historii původních obyvatel Austrálie, jejich spiritualitu, skalní malby i stopy dávných migrací. Text ukazuje Austrálii jako kontinent, kde se přírodní divočina a prehistorická paměť prolínají způsobem, který je pro Evropana mimořádně vzdálený i fascinující.
Jiří Švehla vzpomíná na dramatický návrat od řeky Grose v australských Modrých horách. Osobní příběh ukazuje, jak rychle se australská divočina může změnit v nebezpečné místo plné vody, tmy a deště.
Jiří Švehla se vrací ke svým prvním rokům v Austrálii po roce 1968. V osobním ohlédnutí připomíná život v Sydney, českou emigraci v Austrálii i fotografie, které po letech znovu oživily tehdejší atmosféru.
Jiří Švehla vzpomíná na výpravy k řece Grose v australských Blue Mountains, kde si uprostřed divokého údolí, buše, skal a tůní dobíjel mentální i fyzické síly. Osobní cestopis zavádí čtenáře do krajiny, kde civilizace mizí a hlavní slovo má příroda.
Jiří Švehla v cestopisné reportáži z Antarktidy propojuje příběh hrdinských expedic se svědectvím o životě v tučňáčích koloniích. Od Drakeovy úžiny po stanici Esperanza: led, guáno, hluk a setkání, na která se nezapomíná.
Jiří Švehla nabízí osobní srovnání dvou systémů – socialismus versus kapitalismus – na základě života v několika zemích a režimech. V textu se dotýká témat jako sociální stát, kapitalismus v praxi i to, jak se mění pracovní nasazení v kapitalismu.
Jiří Švehla pokračuje cestopisem „Výlet na Devil’s Rock v Austrálii“ – část druhá vede přes divoký úsek Old Great Northern Road, stopu trestanecké práce i místa, kde se historie doslova zařezává do skály.
Jiří Švehla zve čtenáře na cestopisný návrat do prosince 1978: Výlet na Devil’s Rock v Austrálii vede přes Wisemans Ferry, historické osady St Albans a Wollombi až k posvátné skále s petroglyfy v krajině národního parku Yengo. Osobní vyprávění spojuje koloniální historii, domorodé mýty i rodinnou výpravu v Land Roveru „Honzíčkovi“.
Jiří Švehla se vrací k začátkům po emigraci do Austrálie a vzpomíná na první roky „v Klokánii“ na přelomu 70. let. Přes nové přátele, skautské roverové i výlet do Hunter Valley ukazuje, jak chutnala nová země v drobných každodenních momentech.
Jiří Švehla ve svém textu o Číně popisuje zemi ostrých kontrastů: od všudypřítomného dohledu a sociálního kreditu až po ohromující tempo výstavby, technologie a megaprojekty. A klade otázku, zda je to pokrok k lepšímu životu — nebo pokrok za cenu ztrát, které už nepůjde vzít zpět.
Jiří Švehla představuje wombata jako zajímavého vačnatce z Austrálie. V textu popisuje jeho nory, zvyky, rozmnožování i proslulé kostkové „koblihy“ a přidává vlastní zážitky z cest.
Jiří Švehla se vrací na tropický sever Západní Austrálie k místům Windjana Gorge a jeskyni Tunnel Creek. Cestopisně popisuje krasovou krajinu Napier Range, boaby, noc pod hvězdami i průchod jeskyní mezi krokodýly.
Jiří Švehla srovnává vandrování v české přírodě s touláním australskou divočinou, kde je drsná buš, vzdálenosti obrovské a signál často neexistuje. Vzpomínky na Modré hory, řeku Kowmung i setkání se zvířaty ukazují, jak odlišná může být skutečná divočina.
Jiří Švehla v článku o Sydney Metro ukazuje, jak vypadá budoucnost městské dopravy v Austrálii. Popisuje automatické metro bez řidiče, moderní stanice i širší souvislosti s celou sítí MHD v Sydney.
Jiří Švehla ve svém satirickém komentáři rozebírá politickou krizi a manipulaci moci v Austrálii. Ironický obraz „Klokánie“ odhaluje předvolební sliby, ilegální migraci i rostoucí veřejný dluh v zemi, která měla být rájem.
Peter Žaloudek se zamýšlí nad úvahou Susanne Gregor V jakém jazyce šumí moře a nad tématem jazyka a identity mezi kulturami. Text otevírá otázky domova v cizině, vícejazyčnosti a toho, jak jazyk formuje naše vnímání světa.