Vědomí a podvědomí

Že je člověk kromě své tělesné, viditelné schránky, složen i z druhé části – duchovní – o tom nikdo nepochybuje. Duchovní část člověka, zvaná také duše, nebo duch, je chápána jako jednotná existence, která ale plní ve své činnosti dvě rozdílné funkce. Tyto funkce mají zcela rozličné, nezaměnitelné vlastnosti a jsou známy pod pojmy vědomí a podvědomí (někdy také jako objektivní a subjektivní duch). Vědomí a podvědomí jsou tedy dvě činné oblasti jednotného lidského ducha.

Vědomí je ta složka, která se zabývá objektivními informacemi z okolního světa. Tyto informace dostává vědomí pomocí pěti lidských smyslů: zrak, sluch, čich, hmat a chutˇ. V poslední době se přidává další, šestý smysl. Je to schopnost lidského těla orientovat se v třírozměrném prostoru. To znamená automaticky udržovat rovnováhu těla, podmíněnou vlivem zemské gravitace a kontrolu všech částí těla. Jsou to zejména pohyby nohou, umožňující chůzi, běh atd. a pohyby rukou umožňující veškeré činnosti pracovní.

Myšlenkové procesy se odehrávají ve vědomé části, kde se rozhoduje jak člověk bude reagovat na vnější vlivy. Pozorování, zkušenost, logické myšlení jsou činnosti, které jsou řízeny naším vědomím.

Podvědomá složka (subjektivní duch) je na rozdíl od vědomé složky, nezávislá na předávání vjemů pomocí lidských smyslů. Podvědomá složka vnímá okolní svět bezprostředně – pomocí intuice. Podvědomá složka řídí (podle svých vlastních zákonů) všechny činnosti lidského organismu, které nepodléhají vůli rozumu. Jsou to na příklad: dýchání, krevní oběh, tep srdce, trávení a jiné. Na rozdíl od vědomí, neřídí se podvědomí žádnými logickými úvahami a není schopno hodnotit skutečnosti, které jsou mu od lidského rozumu předkládány. Je nesmírně důležité si uvědomit, že podvědomí přijímá všechny rozumové představy lidského mozku a nerozlišuje zda jsou pozitivní nebo negativní. To znamená, že každá lidská myšlenka může na podvědomí působit buď rozkladně, nebo blahodárně. Mnoho lidí neví, že každá myšlenka je nesmazatelně zapsána do podvědomí a že je tedy možno pozitivními myšlenkami podvědomí povzbuzovat k léčebným účinkům a naproti tomu negativní myšlení má za následek destruktivní působení na lidský organismus.

Vědomí a podvědomí se tedy navzájem střídavě ovlivňují. Na jedné straně je vědomá, rozumně řízená duševní oblast a na druhé straně je složka podvědomí, která nemá schopnost kontrolovat, zda myšlenky člověka jsou dobré nebo špatné. Podvědomí vykonává všechny rozkazy, které od vědomé části obdrží a síla podvědomí je neomezená. Každý člověk – ať si toho je vědom, či nikoliv – má ve svém podvědomí ukryté nesmírné možnosti, které může použít buď k svému prospěchu nebo neprospěchu.

Že člověk může vědomě působit na své podvědomí není mnohým známo. Pesimisti, kteří si ve svých myšlenkách neustále říkají: „To nezvládnu“, „To je na mně mnoho“, „To nedokážu“ atd, musí se dočkat toho, že se jejich představy splní. Naproti tomu optimisticky založení lidé, kteří věří, že mnoho dosáhnou, že budou mít úspěch, že budou zdrávi – dokáží svému podvědomí vsugerovat tyto myšlenky a síla podvědomí je realizuje.

Že tyto síly skutečně existují se může každý snadno přesvědčit. Jistě mnozí si vzpomínají, že když si večer před spaním v duchu řekli: “Zítra ráno se probudím v pět hodin“, tak se skutečně v pět hodin probudili. To je jen malá ukázka, jak může tato autosugesce působit a jak lze využít nekonečné síly podvědomí.

Veškeré tak zvané „zázračné uzdravení“ – na příklad při pouti do Lourd – se dají vysvětlit pouze působením pevné víry ve vyléčení. Již Ježíš při svých zázračných uzdravení nemocných pravil „Víra tvá tě uzdravila“.

Znalostí těchto mocných sil podvědomí mohou lidé využít v mnoha oblastech. Naše podvědomí se účastnilo na vývoji všech tělesných orgánů a má proto sílu tyto orgány také léčit. Přesně tak, jak člověk myslí, cítí a věří, jsou jeho tělo, duch a osud ovlivněny. Podvědomí provádí všechny příkazy, které mu naše vědomí předává.

Toto vzájemné spolupůsobení vědomí a podvědomí dává člověku možnost sílu podvědomí rozumně využívat. Pomocí trvalého opakování, víry a pevného očekávání se mohou do podvědomí vtisknout určité formy. Jestliže člověk ve své rozumové části je naplněn harmonickým a pozitivním myšlením – pak se dostaví duševní spokojenost a tělesné zdraví. Každá nemoc , každé utrpení je v rozporu s přírodou. Být zdravý je normální stav člověka. Nemoc je stav nenormální a je to většinou následek negativního myšlení. Kdo žije v naprosté harmonii s okolím a s přírodou, ten žije zdravě. Veškeré myšlení naplněné strachem, starostmi, zlobou, nenávistí, závistí, nepřátelstvím atd. způsobují škodlivou zátěž pro tělo a přitahují nemoci. Jakmile vaše podvědomí přijme určitou myšlenku – začne ji ihned uskutečňovat. Podvědomí ale nerozezná, zda myšlenka je dobrá nebo zlá. Pozitivní myšlenky vedou k osvobození a k cíli, negativní myšlenky vedou k utrpení a k nemoci.

Jestliže chceme úspěšně používat obrovské možnosti našeho podvědomí, je třeba se naučit určité technické postupy, jak toho lze dosáhnout. Musíme naše podvědomí připravit na to, aby přijalo od našeho vědomí vyslovené přání.

Nejznámější jsou dvě metody, které jsou používané jako prostředek k ovlivnění podvědomí a které působí na základě autosugesce. Jsou to meditace a autogenní trénink.

Meditace je technika stará tisíce let a byla součástí všech světových náboženství a filozofických škol (křesťanství, hinduismus, buddhismus, súfismus a j.)

Autogenní trénink je systém, který vypracoval začátkem minulého století německý lékař J.H. Schultz, jako metodu k uzdravení těla a duše. Společné pro obě techniky je relaxace a koncentrace. Jsou to psychofyziologické metody, zaměřené na rozjímání, zklidnění a vyprázdnění mysli a soustředění na určitý cíl.

Chceme-li některé z těchto technik použít, postupujeme následujícím způsobem:
Začneme tím, že si najdeme klidné místo, kde nebudeme rušeni okolními vlivy. Je rovněž vhodné využít okamžiky bezprostředně před usnutím, nebo po probuzení – v leže. Ale nejlepší poloha je v sedě, se zavřenýma očima.

Na počátku je třeba uvést se do stavu polospánku, kdy vědomé úsilí je odpojeno. Toho lze dosáhnout tím, že přivedeme náš myšlenkový orgán do úplného klidu. To znamená, že zastavíme dlouhodobě veškeré myšlenky, které nám probíhají ustavičně hlavou. Velmi pomůže, když si představíme před naším vnitřním zrakem neomezenou bílou nebo jednobarevnou plochu, na kterou upneme svoji pozornost. Trvá určitý čas, než se podaří uvést naše vědomí do úplného stavu naprosté nečinnosti. Toto cvičení není vůbec lehké a vyžaduje vytrvalost a naprosté soustředění. Každá meditace začíná timto hypnotickým stavem, kdy je mysl zbavena všech myšlenek a je soustředěna pouze na jeden objekt. Okamžiky bezprostředně před usnutím nebo po probuzení jsou nejvhodnější k ovlivnění podvědomí. V tomto stavu pak můžeme vyslovit jakékoliv přání, které naše podvědomí přijme a uskuteční. Jako příklad je možno v duchu několikrát za sebou opakovat: „Jsem zcela klidný“ nebo „Jsem zdráv“. Pro ty, kdo trpí nespavostí, je třeba opakovat: „Už jsem v naprostém klidu. Už usínám, už tvrdě spím“. Není vhodné formulovat věty zápornou formou, poněvadž v češtině – na rozdíl od němčiny- je možno použít ve větě několik záporných částic – což je vlastně nelogické. Tedy neříkat „Už nejsem nemocný“ nýbrž „Už jsem zdráv“. Variace, které můžeme podle potřeby použít, jsou neomezené. Pověřte své podvědomí, aby vyřešilo vaše problémy a dočkáte se výsledku. Vaše podvědomí pracuje bez přestávky – ve dne i v noci. Kdo se bojí nemoci – musí své myšlení soustředit na plné zdraví. Kdo se bojí neúspěchu, musí věřit, že dosáhne úspěchu. Strach je myšlenkový pochod, který nás oslabuje.

Na závěr je možno říci, že vědomosti o vlastnostech podvědomí jsou známy již po tisíciletí. Již v bibli bylo řečeno: „Staň se vám podle víry vaší“ (Matouš 9.29) a „Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno.“ (Matouš 7.7).

Použitá literatura:
J. Murphy: Die Macht IhresUnterbewustseins.
M. Czierwitzki: Positives Denken.