Turecké zplodiny: když ulice vládne

Ceny pohoných hmot stoupají a je starost o jejich dostatek. To by byl špatný scénář, ono jde všechno, ale bez proudu neběží nic. A tak se stáváme závislí. A nejen na proudu. Jinak a ne všichni. Závislost na drogách, alkoholu, nikotýnu, čokoládě, sexu, ale i na osobě, matky, otce, manželky, milenky, faráře, zkrátka osobě. Ta nemusí být jen vzorem ctností lidských, právě i opačné vlastnosti jsou magnetické. Příkladně na Tuřínovi.

Tuřín, neoficielní vůdce tlupy Výfukových zplodin, ale jejich čestný president, takže konečný produkt jsou Turecké zplodiny.

Co je na nich tak přitažlivé a pro koho?

Dlouho, předlouho, skoro tři generace nám vládla ulice, tedy uličníci. To dobrá konstelace není, neb, jak řekl TGM, „Běda národu, kterému ulice vládne!“ Do té ulice jsme se natolik zamilovali, že pokračuje seriál v TV. Ne každý, ale příběh ulice zaujal a tak se nutí zjistit, proč a pro koho je přitažlivá. Tedy ta ulice a uličníci.

První, co člověka napadne, je právě ta 42 let trvající ULICE, na jejíž pravidla si tak moc zvykli, že se jim stala vlastními, tedy správnými. V jiných pravidlech se nevyznají, ani vyznat nechtějí, a tak se přimknou k tomu, kdo jejich pravidla uznává veřejně a také dle nich veřejně vystupuje. Čím vulgárnější, čím bezohlednější, čím drzejší, tím větší potlesk. Jiný názor neexistuje, a když, musí se jejich prostředky vymýtit. To znamená násilí, vulgarita, bezohlednost a pod. Hlavně drzost je kvitována aplausem. No, a s jídlem roste chuť, a když se tomu nebrání…

Naštěstí je jich jen menšina. Ale vládnou!

Nevyčerpaným zdrojem těchto hodnot jsou právě Výfukové, tedy Turecké zplodiny a jejich představitelé, nejvíc právě Tuřín. Proslavil se svými neomalenostmi, hajlováním, napadáním a urážkami i svou svéráznou angličtinou. Posledním výkřikem je jeho prohlášení o tom, že „parazity na ministerstvu bude deratisovat, což už se zdárně děje.“ Tenhle slovník dobře koresponduje s jeho hajlováním a harmonie je přeci jev positivní. Jenže reakce byla silná a tak si Bureš pozval Tuřína na kobereček.

Takhle to, hochu, nejde, budeš muset přibrzdit a tak se Tuřín omluvil. Omluvil se úředníkům na ministerstvu, kteří uvěřili, ale on to tak neřekl. Takže je vlastně bezva chlapík, když se omluvil za vinu jiných a tak ocházel ze scény středem.

Slušní lidé to odsuzují, ale jeho přívržencí z ulice spokojeně přitakávají, jeho nohsled, oficielně šéf týhle party, ho hájí a viní odpůrce téhle ohavnosti za nepochopení, neb Tuřín nemyslel lidi na ministerstvu, ale jiné lidi. Jiné na ministerstvu.

Je to jasné?

Šef spolku padlých politiků ve Strakovce si Volantoče, tedy tu partu kolem Tuřína, sám vybral. K jeho obhajobě nutno říct, že na vybranou neměl, když s ním do holportu nikdo ze slušných jít nechtěl, a tak šáhnul hodně hluboko do žumpy, až na dno, a vytáhl usazeniny na světlo boží. Protože je potřebuje, musí k nim být tolerantní, najmě když se s jeho názory částečně kryjou. Sám má ve svém neomylném spolku vydařené exempláře. Třeba taková Alena krasavica, rozpočtová kouzelnice. Od dob zavedení arabských číslic se nikomu nepodařil větší objev. Šetřit navýšením dluhu. Sama byla velikostí svého objevu ohromena a tak zjistila až po několika týdnech, že to zřejmě tak jednoduché není, a tak vymyslela řešení. Do rozpočtu se dluhy nebudou započítávat, tak bude rozpočet vyrovnaný a cesta k dalším dluhům otevřená. Inu, ono z cizího neteče. Obávám se, že za tenhle objev Nobelovka nehrozí.

Není, naštěstí, všechno nedobré, nechala se slyšet, že máme být ukrajinským běžencům vděční, protože bez nich by náš průmysl kolaboval. Dodám, že nejen průmysl podporují, z jejich daní jde do státní kasy přes 5 mld víc, než z ní Ukrajinci dostávají. Jsou tedy produktivní.

Na to vzápětí reagoval energicky Fudřžijama, třetí člen tohodle spřežení. Hlasem silným, přesilným se do Ukrajinců opřel, chce je všechny vyhnat a zarazit jakoukoliv jejich podporu. To moc nepřekvapí, je to už hodně vyčpělý pivo. Nicméně to svědčí o tom, že v semknutém šiku tohodle trojspolku jsou značné trhliny, když jeden hot a druhý vehementně čehý, což jaksi důvěru v lepší zítřky, kterou slibují, příliš důvěrou nenaplní. Jistě roli nemalou hraje účelový slepenec bláta a jílu, na kterém stojí. Tuhle nestabilitu zachraňuje její vůdce silnými slovy i hlasem a radikálními řešeními.

Jedna holubička z jeho holubníku se, po nepříliš povedeném rozhovoru danému rudému reportérovi moskevské věrchušky, hlasitě dušovala, že dá rozhovor každému, mluvila o rozhovoru, aby se závistivci nedomnívali, že to má nějakou souvislost s její inklinací k tyči, kdo si o něj řekne. Inu, neváhal jsem a nabídku přijal, požádal o rozhovor dle jejích možností a představ. Protože se musela připravovat na vypracování klíčového pozvání, republika je připravena ruskou delegaci přijmout, jak se vyjádřila, je zcela pochopitelné, že můj návrh na rozhovor nebyl realisován, jednoduše ticho jako v hlubinách oceánu. Možná ale taky, že nemám tu správnou barvu, a protože je barvoslepá, což zatím tají, mě prostě přehlídla. Chápu vás, s. Majerová, a věřím, že jste svou nabídku z důvodu vyššího principu mravního činem naplnit nemohla a můžu se těšit, že se jednou dočkám.

Další účinkující, i v roli komparsu, se o svůj drobek, spadlý se stolu, se zdarem podělili. Kašpárek Kladívko makal na zákoně o zestátnění rozhlasu a TV a, jak tvrdí, protlačil ho ve sněmovně. Štěstí ho rádo nemělo, stejně rychle se vrátil coby paskvil, to se i rýmuje, a tak bude makat dál. Až do úplného vymakání, a jak to vypadá, nemá k němu daleko. Slyšet se nechal i stálice Jirach, známý svou neomaleností a urážením každého, kdo si dovolí mít, třeba jen myšlenkou, jiný názor. No, od kouska, který byl nepříliš úspěšným pornohercem, stejně jako advokátem, zato ale velice aktivní v různých podvodech a hyperaktivní v desinformacích, výrazně orientovaný na Rusko, se není co divit, jen snad tomu, že ho přesto všechno někdo volil.

No, přátelé, nebudeme si namlouvat, že je to selanka a jsme v dobrých rukou. Jak říkala moje moudrá máti:

Od vola čekej jen hovězí. A máme, co jsme chtěli, vlastně si zvolili.

Já ne.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.
Pokud vás článek zaujal, nebo s ním naopak nesouhlasíte, budeme rádi za váš komentář níže.
Uvítáme také podněty a návrhy, jak naši práci dále zlepšovat, které nám můžete zaslat také na e‑mail redakce@obzor-casopis.cz

Děkujeme.