Sto let malý let 

Legionáři z Vladivostoku
vrátili se domů
a zanedlouho tomu
bude sto roků
tak nová republika vzniká
pod dohledem T.G.Masaryka
mírový politici podepisují ujednání
o tom však co za pár let bude
nemají zdání
a vláda nová k poradě
zasedá v Praze na Hradě
věří se pevně že ministři
jsou lidé moudří a bystří
president radí: nekrást a nebát se
a lid jde s chutí do práce
nastal čas báječné svobody
a míru mezi národy
a jinak tomu není v české zemi
milované občany všemi
a země vzkvétá a prosperuje
sousedům příklad ukazuje
jak to už ale mnohdy bývá
všude se Satan skrývá
jen patnáct roků uplyne
v Německu Bulhar je nevinně
odsouzen
za to že zapálili Říšský sněm.
a tak čas letí letem
dolétá k Mnichovu
špatně vypadá to se světem
TGM v rakvi leží bradou nahoru
temno nacismu na svět padá
v Londýně zasedá česká vláda
a pro vlast oběť páchá
nemocný doktor Hácha
a čalouník s černou patkou
začíná činit zeměkouli vratkou
v Londýně Winston z úst
doutník vyjímá
tráva přestává růst
jak Winston Hitlera proklíná
noví jsou vládcové na Hradě
mí rodičové usedají k poradě
o tom co udělat a co se dozvědět
aby k životu byl proměněn svět
do něhož jsem veplul nedlouho nato
kdy vše začalo být našišato
a nemaje v puse lžičku stříbrnou
ani v povijanu zlato
leč ze šílenství osvobozen byl svět
a když bylo mi šest let
vítal jsem příjezd tankových praporů
radostná byla zas nálada
-zdravstvujtě, molodci!
-ať žije Stalin!
-ať žije maršál Koněv!-
-časy, da?-
zatímco generál Patton
zastavem zrádnou dohodou
spoután je jí na rukou i na nohou
do Prahy vstoupit nesmí
a tak vojáci v elegantních US uniformách
v ulicích města skvělého Prazdroje
pijí ten zlatý mok na tancích, ve stoje
pak po třech letech svobody
na Staroměstském náměstí
Klement Gottwald řeční
a zaťatou hrozí pěstí
a nabízí i oprátku
na orloji apoštolové nevychází
a hodiny jdou pozpátku
z těch řečníkový frází
je chladno a trochu sněží
a pár dní nato
Jan Masaryk
mrtvý v rakvi leží
a jeho vrazi se nestydí
a pochodují ve smutečním průvodu
začíná zdát se, že k životu není důvodu
čtyři roky nato stranická hyena
požírá svoje děti. Jedenáct šibenic
leč jenom někteří viselci
jsou skutečnou obětí
neb nedávno ještě byli vrahy
a Strana všemocná je ten král
co náhle stojí nahý
po dvaceti letech pak
snad jen nějakým zázrakem
k Pražskému hudenímu jaru rodí se
jaro jiné
jak ranní mlha rozlévá se letitá totalita
pojednou říkat smí se co nesmělo se dosud
jak nový a radostný to osud
tsunami dávno zapomenuté svobody
valí se venkovem a městy
leč
nikdo nedbá na reality věrozvěsty
a snad všichni věří
že zázraky se ještě mohou dít
a znovu svobodně bude možné žít!
Jenomže…
teorie víra a hlavně naděje
než k naplnění dospěje
často nemívá mnoho času
od jara do léta se ho moc nedostává
a z Pražského jara sláva
není nic nežli polní tráva
když
po lukách i po dláždění
Prahy, Bratislavy, Kutné Hory duní
pásy tankových praporů
jako před třiadvaceti lety
vzduchem zní řev letadel motorů
vojáci toho dne
vítáni jsou místo květinami
slzami a nenávistí
a na zemi temno padá
jak podzimní listí
pak rychle po tom jara slavném čase
prosazuje se normalizace
v některých lesích místo křemenáčů
jsou hovna nevítaných sráčů
a časem který se nezastaví
zase rok za rokem plyne
a lid konstatuje: Už nikdy nebude to jiné!
zmýlená ale platí moji zlatí
v Berlíně mnohých smrtí zeď je rozbouraná
a na Václavském náměstí totalitě klíči zvoní hrana
Gorbačov s Reaganem
téměř si rozumí…
padá klec a otvírá se brána
zelená svobodě a demokracii je dána
pak Češi a Slováci jdou světu vzorem
jak rozejít se bez výstřelu
bez drobných těžkostí
i bez velikých průserů (zde dámy prominou)
leč dosti o tom
teď už jen záleží
co bude potom
až snad politici v Bruselu
zasednou spolu ke stolu
a bez podrazů a nízkostí
nechají vést se moudrostí!
To pak prospěje převelice
i
České republice!