René Goscinny

Kdysi a dnes

Dne 14. srpna uplynulo sto let od narození slavného francouzského spisovatele, po rodičích ze židovské polsko-ukrajinské rodiny, humoristy a scénáristy René Goscinnyho. Spolu s kreslířem Albertem Uderzem se stal slavným hlavně svými komiksy pro děti o nezdolném Galovi Asterixovi (1959) a také příběhem o malém Mikulášovi (1964). U příležitosti kulatého výročí vysílal o něm rakouský rozhlas sérii pěti krátkých pořadů. Ty mě zaujaly hned ze dvou důvodů. Texty připravil a přednesl Christian Herret, mluvčí rakouské katolické mládežnické „Třikrálové organizace“ (Dreikönigsaktion), který jako dítě byl nadšencem těchto komiksů. A druhý důvod mého obdivu spočíval v prorocké vizi a v souznění komiksových textů původně psaných pro děti s realitou světa dospělých nejen dnešních dnů. Texty jsou nadčasové, aktuální tehdy i dnes. Proto jsem se rozhodl jeden z těchto pěti komentářů přeložit, abych jej nerušil svým popisem.

V Goscinnyho sérii Malý Mikuláš – Le Petit Nicolas – se nachází nádherný příběh s názvem Fotbalový zápas. Chlapci si chtějí po škole zahrát fotbal, ale ještě než samotný zápas začne, zapletou se do nekonečných diskusí a hádek.

„Jestli mě nenecháte být kapitánem, zavolám tátovi a ten vás všechny zavře do vězení!“, křičí syn policisty. Byl to právě on, kdo přinesl píšťalku, ale nemůže zároveň působit jako rozhodčí. Kdo tedy bude mít na starosti píšťalku? A kdo má u sebe šátek nebo kapesník a může tedy zastoupit pomezního rozhodčího?

Jakmile konečně zazní úvodní hvizd, vypukne chaos. Všichni se perou, dresy se trhají, ozývá se divoké nadávání. Až dokud brankáři nedojde, že míč vlastně zapomněl doma. Zápas je tedy zrušen dřív, než mohla být odehrána jediná přihrávka.

Goscinny v chování svých malých hrdinů mistrovsky paroduje absurdity světa nás dospělých. Kdo sledoval poslední mistrovství světa ve fotbale mužů, ihned si uvědomí, že jsme vlastně nikdy neopustili tu Goscinnyho zaprášenou louku.

Když hlava státu intervenuje u prezidenta FIFA, aby si vyprosil zrušení červené karty pro útočníka svého týmu, když reprezentanti nedostanou víza kvůli politickým sporům, nebo dokonce když ani rozhodčí nesmí překročit hranice, protože údajně pochází z „nepřátelské“ země, pak jsme svědky téže dynamiky.

Zatvrzelý, sobecký spor o moc, privilegia a marnivost na úkor samotné hry. Jsme svědky dětinských gest: „Podívej, můžu to udělat, protože ten míč prostě patří mně.“

Existuje však hořký rozdíl: děti v komiksu Malý Mikuláš se setkávají jako rovný s rovným a při řešení svých konfliktů si „skvěle užívají“. Díky divokému vybití se uvolní napětí, což očistí atmosféru. A když pak všichni odejdou domů, spor zůstane tam, kam patří – na hřišti.

Překlad relace Radia Ö1, ze dne 12. 8. 2026, Gedanken für den Tag, 6:57 Uhr.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.
Pokud vás článek zaujal, nebo s ním naopak nesouhlasíte, budeme rádi za váš komentář níže.
Uvítáme také podněty a návrhy, jak naši práci dále zlepšovat, které nám můžete zaslat také na e‑mail redakce@obzor-casopis.cz

Děkujeme.