Počátky balonového létání na Chodsku
Zajímavosti z historie Chodska
Pro připomenutí slavné, i když v současnosti namnoze opomíjené historie chodského vzduchoplavectví, je třeba obrátit se trochu zpět do minulosti. Asi se už s jistotou nedozvíme, co přivedlo bratry Montgolfiéry, spoluvlastníky papírny ve francouzském Annonay, na myšlenku vypustit horkovzdušný balon. Podle jedné z mnoha verzí se Joseph-Michel Montgolfier inspiroval sukní, kterou si jeho manželka sušila u krbu, a ta byla teplým vzduchem nadzvedávána. Jiná uvádí, že si jeho bratr Jacques Étienne chtěl pouze ověřit, zda Archimédův zákon platí nejen pro kapaliny ale také pro plyny. Po řadě pokusů přešli od papíru k látce, konkrétně k tehdy modernímu taftu. Dne 5. června 1783 na dvoře své továrny naplnili balon o průměru jedenácti metrů horkým vzduchem z ohniště s hořící slámou, pod balon zavěsili koš s topeništěm a balon uvolnili. Balon dosáhl výšky 1830 metrů a po vychladnutí vzduchu se opět snesl na zem.
V září téhož roku sourozenci pokus zopakovali. Před zraky Pařížanů, krále a celého francouzského dvora se však do vzduchu vznesl již balon s košem pro cestující, tzv. montgolfiéra. Těmi byli ovce, kohout a kachna. Po třech minutách letu se zvířata v pořádku vrátila na zem. Prokázalo se tím, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny a létat mohou i lidské posádky. Tou první byli Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d’Arlandes, kteří se vznesli 21. listopadu 1783 a odstartovali tak éru vzduchoplavby.
Jako první v českých zemích vypustil montgolfiéru botanik, lékař, etnograf, kartograf, geolog, chemik, hudebník, cestovatel a objevitel Tadeáš Xaverius Peregrinus Haenke. Sluší se zde připomenout, že na výpravě do Jižní Ameriky objevil největší leknínovitou rostlinu viktorii královskou (Victoria regia). Narodil se 5. prosince 1761 v Chřibské, ležící v jižní části Šluknovského výběžku, a zemřel roku 1817 za nejasných okolností v chilské Cochabambě, kde experimentoval s chilským ledkem, kterým se snažil vylepšit střelný prach. Při studiích na pařížské Sorboně se Haenke seznámil s Johannem Philippem von Stadion-Warthausen, svým pozdějším mecenášem, jehož rodina vlastnila koutecké panství. Oběma studentům učarovaly první vzduchoplavby, kterým v Paříži přihlíželi. A tak se o prázdninách roku 1784 vznesla nad chodskou krajinou Haenkem zkonstruovaná montgolfiéra za vydatné finanční podpory hraběte Stadiona. Netřeba připomínat, že událost způsobila mezi prostým chodským lidem značné pozdvižení, hraničící s panikou. Některé vesnice, nad kterými balon přelétal, zažívaly neobvykle silnou vystěhovaleckou vlnu. Úbytku pracovních sil na svém panství se hrabě Stadion snažil čelit za pomoci katolické církve, jejíž kněží měli za úkol z kazatelen vysvětlovat věřícím, že se nejedná o v Bibli zmiňované Nanebevzetí.
Aby zajistil dostatek kvalitní látky pro zamýšlenou sériovou výrobu montgolfiér, nechal hrabě Stadion rozšířit a modernizovat přádelnu v Nové Kdyni, po druhé světové válce spíše známou pod názvem Elitex, založenou již předchozími majiteli panství Lamingeny z Albenreuthu. Plánoval totiž vzdušné spojení Kouta s Vídní a Prahou. Bohužel vědecká meteorologie byla tenkrát ještě v plenkách, a tak se při předpovědích směru a rychlosti větru musel spoléhat na zkušenosti místních sedláků. Často se tak stávalo, že na příhodný směr větru čekal cestující i několik týdnů, a někdy dokonce cestoval i opačným směrem, než kam měl původně namířeno. Nakonec hrabě od svého záměru celkem rozumně upustil a věnoval se pouze vyhlídkovým letům s méně ambiciózními cíli přistání.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století vytlačili balony z chodského nebe jiní bratři. Jmenovali se Wrightové a byli tvůrci prvního létajícího stroje těžšího než vzduch. V Čechách našli zdatného žáka v Ing. Janu Kašparovi, zakladateli české aviatiky. Ten ale, snad vinou nedokonalé navigace, při svých průkopnických dálkových letech Chodsko většinou oklikou míjel, což může mít za následek, že dodnes nenajdete na Chodsku nějaké významnější letiště. To ovšem neznamená, že byste se nemohli proletět nad Chodskem v balonu i dnes.

Josef Ptíca
Česká republika
Týdeník pana Ptícy: Zajímavosti z historie Chodska
Historie je plná příběhů – jen se na ni podívat správnýma očima. Pan Ptíca, “chodský kronikář” s jemně ironickým brkem a srdcem folkloristy, odkrývá události z minulosti, které by leckdo přehlédl.