Odkud kam? Spiritualita, hodnoty a hledání směru společnosti

Čas plyne jak voda, naši milí i kamarádi odcházejí tam, odkud se ještě nikdo nevrátil, oslavili jsme 100 let od vzniku české a slovenské státnosti i vzniku trampingu. Situace lidské společnosti však nijak růžově nevypadá. Nikde na světě. Asi to je tím, že lidstva nebývalou měrou přibývá, zvláště tam, kde se moc dobře nemají, a spiritualita se ze životů většiny lidí ve společnosti vzniklé z Judeo-křesťanských kořenů valem vytrácí. Školství upadá a produkuje mimo nadaných a chytrých absolventů spousty neumětelů, kteří „vystudovali“ obory v praktickém životě nepoužitelné, morální kvality populace klesají v přímé úměře s rostoucím materialismem, místo pohodového života nastupuje tvrdá realita společenských, náboženských a rasových třenic. Je mě líto našich dětí, které si toho „pokroku“ zobnou a ještě více vnoučat, která si ho „vyžerou až do dna“. Jaksi pozvolna a po padesáti letech života v multi kulti australské společnosti nabývám přesvědčení, že kultury, náboženství a rasy by se neměly míchat, zvláště když nejsou snášenlivé či Viral image – muslimskompatibilní. Prostě životní zkušenost. Stal se ze mě rasista.

Jsou země, kde církev či náboženství ovládá veškeré dění ve státu, jako v Saudské Arábii, kde z našeho hlediska dosud platí středověké, islámské zákony sharia, a naproti tomu osvícená, sekulární Evropa, kde byly a jsou vytvářeny zákony, které dávají větší či výhodnější práva různým společenským menšinám než národnostní většině. Stačí zajít na nějaký úřad a prohlásit, že jste homosexuál a nebo cikán, pardon Rom, či chudák imigrant, a hned se vám dostane vyšší pozornosti a vstřícnosti. Pokud jste to poslední, tak navíc dostanete bydlení, zdravotnictví i vzdělání zdarma, tedy na účet většinové populace té které země. Taková situace spíš zavání masochismem a sebezničením, než racionálním myšlením či myšlením až doposud pokládaném za normální. Naopak, myšlení až donedávna pokládané za úchylné je povýšeno na jakýsi standard a sňatky jedinců stejného pohlaví, mnohoženství, pedofilie a jiné lahůdky omylů přírody, ještě donedávna považované za zvrácenosti či úchylku, jsou dnešními politiky prosazovány a kladeny na úroveň většinové heterosexuální populace. Spiritualita se ze životů většiny lidí ve společnosti vzniklé z Judeo-křesťanských kořenů valem vytrácí, morální kvality populace klesají, společnost je vedena nezodpovědnými, bezdětnými jedinci myslícími jen na sebe, své výhody a své dobro. imageBudoucnost je nezajímá. Následující je statistika z Austrálie z roku 2014.

Člověk vznikl jako spirituální bytost a bez spirituality v minulosti nikdy nikde neexistoval. Ať už v době kamenné a nebo dnes. Pokud z jeho života zmizela spiritualita, zmizel i on sám samotný. Buď přestal být člověkem a nebo prostě zmizel s povrchu země, jak se můžeme přesvědčit z historie.

Víra v Boha se mnohdy s církví neshoduje, ať už je ta církev jakákoliv. Evropa se vyznačuje vírou křesťanskou, Asie vírou Hinduistickou a Buddhistickou a tak dále po světě jsou věr čtyři přehršle, včetně beduínské islámské víry musulmanské a víry židovské. Víra je však Boží dar. Církev je v podstatě organizace vytvořená a provozovaná lidmi, a tak i s chybami těchto, zpočátku dobře a kladně smýšlejícími jedinci. Stačí se opět ohlédnout do historie a nebo i rozhlédnout kolem sebe. V životě jsem potkal jedince hluboce věřící, ba téměř s Hospodinem rozprávějící, kteří se k žádné církvi nehlásili. Netřeba dodávat, že to byli lidé vysokých morálních a lidských kvalit, kterých si jejich okolí vážilo. Naopak, potkal jsem ještě více příslušníků všelijakých církví, včetně té svaté katolické, kteří dnes podle své víry a svatého přesvědčení za svoje činy jistě bublají v kotli společně s Hitlerem, Stalinem a Maem.

Nikdo nevíme, jak hluboce nám až doposud bylo umožněno či dovoleno poznat záměry Boží práce, tedy přírodní a potažmo i fyzikální zákony, které v celém vesmíru existují od nepaměti a kterými se vše řídí. Můžeme je také nazývat zákony či pravdami Božími. Na počátku všeho byla Stvořitelova myšlenka, záměr, a pak jeho slovo dalo vzniknout našemu vesmíru, jak se nyní domníváme, velkým třeskem. Již z tohoto vyplývá, že Bůh je podstatou všeho a je ho kousek v každém jedinci, každé buňce ale i atomu, kameni, planetě, hvězdě i zrnku kosmického prachu a je tedy ve svém stvoření všudypřítomný, vševědoucí i nekonečný, jak časově, tak i prostorově.

Pokud přijmeme dogma, že Bůh je neomylný, tak nám zatím uniká, proč, k obrazu svému, vybavil člověka svobodnou vůlí. Proč vytvořil zlo a ďábla, jejichž je tudíž při své nekonečné, a vše objímající dobrotě a lásce, jako všudypřítomný, součástí? Jen těžko, při našem lidském vnímání dobra a zla, přijímáme krutost a hrůzy všech konfliktů a válek v lidské historii, přírodních pohrom a mnohdy úděsného a brutálního úsilí přírody k udržení či zachování života takového, jak ho známe.

Svobodná vůle umožňuje člověku postavit se proti božím zákonům, zřeknout se spirituality, přestat být člověkem a potom páchat nelidské zločiny proti člověku i Bohu. Veškeré lidské konání je podřízeno vůli boží, která je skryta a nebo se manifestuje ve formě lidského svědomí. Odmítneme-li, díky svobodné vůli, svědomí, a potažmo i Boží vůli, přestáváme být člověkem a pácháme potom činy, oproti kterým jsou ta nejhrubší zvěrstva procházkou růžovým sadem. Stačí připomenout bývalého studenta theologie Josipa Vissarionoviče Džugašviliho – Stalina a jiné, jemu co do zvrácených a hrůzných činů podobné.

Aby Bůh usnadnil člověku chápání svých záměrů, vtělil se v člověka jako Syn boží, Ježíš Kristus. Ten po pokřtění Sv. Janem křtitelem odchází sám na 40 dnů do pouště se postit a meditovat. Zde zavrhne ďábla či satana, odmítne jeho svůdné nabídky bohatství a moci a svoji svobodnou vůli se podle svého svědomí rozhodl podřídit vůli Boží. Nyní se vrací z pouště, aby za pomoci Ducha Svatého začal tvořit svoje četné zázraky a kázat slovo Boží, aby nakonec za nás za všechny, jako člověk, zemřel na kříži a tak vykoupil naše hříchy, aby posléze vstal z mrtvých a vrátil se do své původní božské podoby.

Tuším, že Hospodin to s tou lidskou svobodnou vůlí jaksi zbabral. Stačila mu zkušenost, kdy se mezi námi jako člověk pohyboval, a tak se mezi lidské plémě zrovna znovu v lidské podobě nehrne. No jo, ale jak to udělat, když je jeden neomylný? Opravovat dokonalé dílo v úvahu nepřipadá, a tak mu nakonec nezbude než původní záměr z gruntu vymazat a začít od píky znova a při tvorbě obrazu svého – člověka, na tu svobodnou vůli zapomenout. Potom by stačilo v ráji, kde jinde by nový model člověka byl, že ano, klepnout Evu, kdyby dostala zálusk na jablko poznání, přes prsty a bylo by po starosti.

Co je zajímavé, že špičkoví světoví vědci, atheisté a agnostici, tedy bezvěrci, ať už jakékoliv vědecké disciplíny, čím více ve svém oboru poznávají, tím více se kloní k víře v Boha — Stvořitele a nebo nějakou univerzální inteligenci, která vše vytvořila a uspořádala. Ono je vlastně bádání ve špičkové vědě odhalování odvěkých přírodních či fyzikálních zákonů, tedy vlastně pravd Božích. Ostatně zeptejte se pana Jiřího Grygara, jinak astronoma, astrofyzika, RNDr a věřícího v katolickou víru, tedy křesťana, kterého si nesmírně vážím. On se vlastně celý svůj, a nejen profesní život, dívá Pánu Bohu do oken a snaží se poznat alespoň drobečky jeho zákonů, které se pak snaží předat laikům ve srozumitelné, každodenní řeči. Úspěšný popularizátor vědy.

👉 https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Grygar

Vynoří se otázka, jak toto vše souvisí se současnými problémy migrace a míšení ras, náboženství a kultur. Pokud vynecháme většinu současných politiků ve vyvinutých zemích Evropy, USA, Kanady a Austrálie, jejichž názory a myšlení se s většinovou společností neshodují a cíleně jí škodí, tak můžeme i usoudit, že jde o formu božího napomenutí a nebo přímo trestu, ve kterém si Bůh vybral kandidáty zla podobné Georgi Sorošovi, kteří tyto zvrácenosti finančně podporují a společnost tak rozkládají a oslabují. V těchto společnostech dosáhl život jistého materiálního blahobytu, kdy vznikla nebývalá tolerance, shovívavost či permisivisms ke dříve odsuzovaným činům a chováním. K činům a chováním, které společnosti škodí a činí ji slabší. Ať už po stránce morální či fyzické. Na příklad, bude-li dítě, byť i s láskou, vychováváno v homosexuálním či lesbickém prostředí, tak z něj nevyroste kvalitní dospělý jedinec, ale zamindrákovaná lidská troska neschopná vytvořit normální, trvalý rodinný vztah. A nebo budou-li svobodné matky ekonomicky i společensky upřednosťnovány před matkami žijícími v tradiční rodině, zrovna tak, jako příslušníci menšinového etnika oproti většinové společnosti, tak nebude spokojenost vládnout krajinou a tradičních rodin a dětí, základu národa a státu, bude ubývat. A to už vůbec nestojí za zmínku postavení vztahu dvou homosexuálů a nebo lesb na úroveň řádně sezdaných muže a ženy, tedy manželství. Právní shovívavost k jedincům, co se dopustili závažných trestních činů, je už jen třešničkou na dortu zahnívající, rozpadající se či umírající společnosti.

Takže příliv běženců do rozvinutých zemí Evropy, USA, Kanady a Austrálie můžeme chápat i jako Hospodinův trest za naše odmítnutí jeho zákonů a spirituality.

Tuším, že dětem, tedy vyrůstající generaci, jaksi schází vzory, které jasně vyznačují, co je špatné a co dobré. Kde je dobro a zlo a že zlo musí být viditelně a citelně potrestáno. To se dříve zhusta prezentovalo v pohádkách, které dnešní malí na rozdíl od Facebooku moc neznají. K jejich vlastní škodě.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.
Pokud vás článek zaujal, nebo s ním naopak nesouhlasíte, budeme rádi za váš komentář níže.
Uvítáme také podněty a návrhy, jak naši práci dále zlepšovat, které nám můžete zaslat také na e‑mail redakce@obzor-casopis.cz

Děkujeme.