Nebezpečný zvyk

Vyvinul jsem si nepěkný zvyk, a jak je známo, zvyk je železná košile. Když se ráno probudím, první po čem sáhnu je můj tablet. To dělám již léta, abych si zkontroloval stav světa, tedy zprávy z mé rodné země i z ostatních zemí světa. Důvod byl prostý, chtěl jsem být informován. A vskutku moji přátelé v Čechách se divili, jak jsem byl v obraze, jak se tam říká. Být informován o dění ve světě považoval jsem za normální předpoklad občana. Často se náhledy na stejnou situaci značně odlišovaly, zapřemýšlel jsem tedy a snažil se dospět rozumného názoru. Nebývalý rozvoj elektronické komunikace měl by nám umožnit, a hlavně upřesnit, pravdivost událostí. Od jisté doby tomu tak není. Závažná data si kontroluji také z jiných zdrojů a velmi často zjišťuji, že řádný odkaz nikde nenacházím, jako by se ta věc nestala. Nebo najdu informaci zcela opačnou či naprosto zavádějící. Dnešní zprávy o světě jsou ponejvíce depresivní. Jak tomu rozumět? Blíží se konec světa? Možná ano, možná ne. To z těch zpráv nikdy nedozvím.

Jak mohu posoudit, není to záležitost toliko novinářů, po pravdě řečeno jeví se mi, že jich ubývá a na jejich místo nastupují toliko pisálkové, kterým nevadí psát cokoliv, bez ohledu na pravdu. Ale k tomu přistupují ještě další problémy. Obzvláště ta nešťastná AI (umělá inteligence). Jsem přesvědčen, že je ještě hloupější než ta inteligence lidská. Dovede napodobit jakoukoliv osobu, včetně jejího hlasu. Jak mám potom vědět, zdali se jedná o pravdivou osobu či jen napodobeninu v rukou zručného manipulátora. Zpočátku to bylo snadné, stačilo zapřemýšlet a věc se vyjevila sama. Ovšem se zdokonalováním technologie zdokonalila se také falešná nápodoba. Takže dnes si nemůžeme být jisti ničím. Najde se dost lidí, kteří se zalíbením vytrubují do světa nepravdy či vyložené nesmysly, z důvodů různých. Jaký důvod mají třeba lidé, kteří šíří teorii o tom, že je země plochá. Několik takových znám, jsou mezi nimi i lidé s vysokoškolským diplomem, a já je považuji za nesvéprávné. Také je dost těch, kdo popírají hrůzy masové likvidace židů, ty bylo snadné odhalit. Četl jsem i zprávy o záplavách, hurikánech a podobně, vydávané za důkaz klimatických změn. Zajímavé bylo podívat se i na místa, kde se tak nedělo. Závěr byl jasný, v některých místech si lidé vskutku na problém zadělávají, jinde o takových probléme vůbec neví, čímž pro mne padla ona tak vehementně prosazovaná teorie globálního ohrožení světa. Nu a moji pozornost pochopitelně přitahovaly i války. Tedy nic moc nového, války lidé vedli už od pradávna, jen se s přibývajícím počtem populace, informačních možností, a hlavně radikálně se zlepšujícími vražednými technologiemi vyskytují častěji a ve větší míře. Sledoval jsem kupříkladu napadení Ukrajiny Ruskem. Bylo mi jasné, že Ukrajinci touží po připojení k západní civilizaci, a to vadí Rusům převelice. Podobně tomu bylo u nás v roce 1968, i když situace byla přece jen jiná. Internet byl zaplaven proruskou propagandou, která zmiňovala banderovce a ukrajinský fašismus. I v tom bylo snadné se vyznat, i když mi i lidé, které jsem si do té doby vážil, psali, jak soudruh Putin povznesl ruský lid. Já ovšem věděl své již od svého dědy legionáře. V Rusku se za ta léta nic moc nezměnilo, jak potvrzuje český spisovatel a cestovatel Hrabal Krondák. Uvítal jsem proto prohlášení amerického kandidáta na prezidentský stolec, když tvrdil, že válku ukončí během 24 hodin. Přece by tak významný kandidát nelhal! Volby proběhly, Trump byl zvolen a válka běží dodnes. Trump tedy lhal, a co více postavil se na stranu svého přítele Putina a nešťastného prezidenta Zelenského označil za diktátora. Opět mne udivilo, kolik lidí s Trumpem souhlasilo. Ten rozhovor v oválné pracovně jsem si přehrál několikráte abych mohl usoudit, že tam Zelensky měl proti sobě dva nevychované burany. Obzvláště vice president Vance se také projevil jako naprostý hlupák. Ta parta kolem nového amerického prezidenta jeví se mi býti dosti podivnou. Sám president nejen že lže, ale také činí rozhodnutí, která bych od amerického prezidenta nikdy nečekal. Jeho blábolení připomíná chorého člověka. Žasnu nad tím, jak mohl být takový člověk zvolen do funkce, tak významné. Jaké závěry lze z takové situace vyvodit? A jak je možné, že je brán vážně tolika lidmi? Narazil jsem na komentář, který se k tomuto problému vyjadřuje, Trumpovo zvolení jest vysvětlováno jako důkaz intelektuálního a mravního úpadku velké části americké společnosti. Kdo měl možnost dívat se na americkou televizi, tak chápe, že za mnohá léta tohoto přihlouplého obsahu nelze očekávat nic jiného než „dumbing down.“ Důležitou otázkou potom jest, k čemu je nám vlastně demokracie, když voliči nejsou schopni kritického myšlení? Nu dostane se jim toho, co si zaslouží, co ale ta rozumná menšina? Jak ta k tomu přijde? I zde působí AI a neustále mi podstrkuje zprávy o Trumpovi. Tak se ještě podívám na reakce čtenářů a zjišťuji, že jsou to většinou hlupáci. Takže k čemu jsou mi takovéhle zprávy? A podobné je to i v mnoha jiných zemích. Zajisté je ještě pár zemí slušných, o těch se však nepíše. Internet je záležitost americká a většinou je ovládaná miliardáři, v Americe žijícími. Těm lidem nejde o blaho lidstva, jde jim především o blaho vlastní kapsy, tak se nedivme.

Dále jsou tu také konspirace, které ovlivňují kvalitu našeho života. Je jich velice moc, za důležitou považuji kupříkladu diskuzi o koronaviru. Nechat se očkovat či ne? Shlédl jsem například rozhovor na toto téma s Mudr Alešem Novotným. Pan doktor sice mluví inteligentně a rozumně, ovšem že poskytl rozhovor panu Čumpelíkovi, který má neobyčejný dar přerušovat hovory zajímavých lidí svými nemístnými a neobyčejně hloupými vsuvkami, jest na pováženou. Takže opět nevím, co si o tom myslet. Umírají lidé po očkování na Covid anebo ne? To je otázka dosti důležitá, ale odpověď na ni darmo hledat.

Dalším velkým nešvarem hledání informací na internetu jest jeho bagatelizace. Internet si pamatuje náměty, které jsme v minulosti hledali, a tak nám ta témata neustále podstrkuje. Většinou jde o banální záležitosti, jejich nadpis je však formulován tak, aby upoutal naši pozornost. Když to tedy otevřeme a po chvilce zjistíme, že se jedná vskutku o banalitu, často nemůžeme najít cestu zpět k původnímu tématu. Tak se snadno zamotáme do nikam nevedoucích banalit, a ten skvělý vynález nás toliko okrádá o cenný čas. Také se stává, že narazíme-li na informaci zajímavou, kterou chceme později použít, ale již ji nedohledáme. A to nemluvím o tom, že naše hledání jest neustále přerušováno reklamou. Nejvíce podvodů a falešných informací je na YouTube. Asi proto, že se tzv. influenceři chtějí zviditelnit. Řečeno zkrátka, internet tu už dávno není pro nás, ale proti nám. Že to musí jednou skončit? Ale kdepak. Jen odpadnou ti chytří a mnoho jich nebude. Hlupáci budou nadále viset na „fake new“ a dále hloupnout. Inu nepěkná to vyhlídka, co jiného však čekat? Já se mezitím pokusím zbavit se toho nepěkného zvyku.