Metamorfózy neboli proměny

Metamorfózy neboli proměny

 

Kladli jste si někdy otázku, proč jsou někteří lidé k životním změnám a proměnám neteční, jiní se jich obávají a další po nich naopak touží? Já často. Nesnažím se předstírat, že přicházím s nějakými novými, převratnými poznatky a už vůbec ne, že jsou moje názory genderově neutrální. Už před dvěma tisíci lety se podobně jako já stejným tématem zabýval i klasik antické literatury Publius Ovidius Naso ve svém stěžejním díle Metamorphoses. Na rozdíl od něj se však domnívám, že, co se týče proměn, je mezi oběma pohlavími dosti podstatný rozdíl. Muži, správně tušíce, že každá změna vede vždy k horšímu, se k jakékoli proměně staví s nejvyšší mírou zdrženlivosti, kdežto ženy po ní přímo prahnou, nelámajíc si předem hlavu možnými následky.

Nejlépe lze tato má tvrzení demonstrovat na přístupu mužů a žen k manželství. Ženy, ač jsou si dobře vědomy charakterových nedostatků a vad svého budoucího partnera, vstupují do manželství s neochvějnou vírou, že muže změní. On se ovšem nezmění a je-li to opravdový chlap, tak ani nemůže. Ženy to berou jako osobní neúspěch a za frustraci z tohoto jejich domnělého selhání se manželovi mstí tím, že mu neustále a rafinovaně ztrpčují život. Naproti tomu představa mužů je, že jim milá a něžná kráska, kterou si berou, takovou zůstane po celý život. Je až neuvěřitelné, s jakou rychlostí se jim však manželka dokáže proměnit v někoho s přesně opačnými vlastnostmi, než jaké původně měla jejich vyvolená.
Neschopnost mužů k vlastní proměně s sebou přináší i zvýšené riziko neschopnosti cizí proměny vnímat. Z tohoto důvodu se většinou muži po celý život chovají ke své manželce tak jako v dobách nejvyššího stupně zamilovanosti, aniž by její brutální proměnu nějak výrazněji zaregistrovali. Ženská až patologická touha po změně je pravděpodobně jednou z nejčastějších příčin rostoucí rozvodovosti. Pro ženu je totiž daleko jednodušší manžela vyměnit než změnit.

Dalším příkladem odlišného přístupu k proměnám uvedu třeba líčení. Již od dob starých Egypťanů na sebe ženy, ve snaze změnit se v jinou, podle nich krásnější bytost, patlají všechno možné. Odborně se tomu říká make-up. Muži se oproti tomu měnit svou vizáž nesnaží, neboť se zcela oprávněně cítí být dokonalými tak, jak byli stvořeni. Jenom díky ženám jsou firmy zabývající se výrobou kosmetických přípravků mezi nejlépe prosperujícími. Totéž platí pro plastickou chirurgii, od liposukce až po všelijaké implantáty. Neznám jediného muže, který by si nechal změnit velikost svých bicepsů plastickým chirurgem.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nechuť něco měnit se zvláště u zralých mužů týká také například oblečení a v mnohých případech dokonce i ponožek a spodního prádla. Pro ženy je ovšem signifikantní, že jakmile se s nimi člověk trochu sžije, už ho ani ne po týdnu manželka začne nutit slipy si vyměnit. Zcela pragmaticky přistoupili k této problematice muslimové. Aby uchránili své ženy kritických pohledů okolí a zároveň ušetřili za zkrášlovací procedury, nechávají je raději kompletně zahalené.

Na základě výše uvedeného je zřejmé, jak obtížné může být pro muže změnit svoje zvyky a chování. Proto vás ženy prosím, abyste se muže nesnažily měnit. Mají dost práce vyrovnat se s tím, jak se po jejich boku proměňujete vy. Militantní feministky důrazně vyzývám, aby se mými, připouštím ne vždy zcela zdařilými pokusy o humor nenechaly vyprovokovat k nepředloženým činům.

Josef Ptíca

Josef Ptíca

Česká republika