Jak se Pajda málem udusil

Tak jsem se po nesmírném úsilí zase vpravil do civilizace. Dá se to poznat podle toho, že už se zase ráno budím mezi třetí a čtvrtou a hlavně, že už su zase normální “pain in the arse” pro své okolí. Sekýruju kde koho. Pajdu nevyjímaje. Ten mongrel ale ví kdy má jít s očí, aby nebyl sepsut za něco co třeba ani neproved.

Zapojil jsem se opět do pracovního procesu a tak mám o zábavu postaráno. Přesto se snažím aspoň každé ráno za úsvitu vypadnout s Pajdou do okolního buše na půlhodinovou procházku.

Protože ho držím na přísné dietě aby neztloustl (jak pán tak i pes), tak při procházce „vysává“ kde jen může. Jednoho rána měl ale „bonus“. Někdo upustil a nebo zahodil 2 housky namazané asi máslem (nechutnal jsem to, mohl to být margarín), s opékaným sýrem a opečenou šunkou.

Jak to ten blbeček zvětřil, tak už slintal dopředu. Jen k tomu doběh, hltal a hltal až se pochopitelně začal dávit a dusit. Stačil jsem ho chytit za krk, dát mu pár po té nenažrané tlamě zprava i zleva a on se strachy rozkašlal. V tu ránu bylo po dušení.

Takže i pár facek nenažranýmu mongrelovi může být úspěšným lékem proti udušení. Při jeho povaze si myslím, že si to vůbec nevzal k srdci a při nejbližší příležitosti udělá něco podobného.