Barva pomsty: rudá linka české politiky

Vláda maká tak, že máme stále o čem přemýšlet, na co nadávat a čeho se bát. Pravda, od nesourodého slepence, účelového jen pro ochranu Bureše a Fudžijamy, se těžko dá očekávat smysluplná práce pro dobro národa, byť Bureš stále opakuje, že maká a jakékoliv zdržování, hlavně tou pakáží podplacených médií, ho od smysluplné práce odvádí. Tedy, smysluplné pro něj.

A tak dochází k nepochopitelným výsledkům, třeba spořit tak, že navýšíme dluh, což objev Aleny krasavice.. Navýšeno je a tak začneme škrtat, nejdříve v obraně, aby bylo pro zemědělství, kde má velmi dobře políčeno Bureš, kultura je taky nebezpečná, protože je svobodomyslná a to nemusí kopírovat přání smečky vlčáků ve Strakově akademii. Mohlo by se snadno stát, že by lidi začali přemýšlet a chtít něco jiného, než parta principálova. Nebezpečné je i vzdělání a tak jim zatrhneme típec, dostanou míň, aby zkrotli, intelektuálové z pražských kaváren jedni!

Daleko nebezpečnější je ale banda svobodných médií, ta jsou pátou velmocí, tedy těžko držená na krátké šňůře představ a přání vládní „elity“. Zakázat je úplně nejde a tak se musí fikaně, pěkně pomalu, aby si národ zvykl a nechodil do ulic a na pláně protestovat. Chodit bude smět, jasně, na 1. máje, aby mohl manifestovat lásku k moudrým vůdcům.

Zrušíme poplatky a snížíme státní příspěvek, aby nemohla veřejnost kontrolovat co se za její příspěvky pořizuje. Tak se kontrola zajistí a, když nebudou sokolíci dělat to, co chceme, nedostanou nic. Pak budou skučet hlady a přilezou po kolenou, jak sebevědomě prohlásil náčelník Výfukových zpoldin.

On se aktuálně nejvíc stará o to, abysme nemohli klidně spát. On musí být vidět, i když je zhasnuto. Sílu čerpá z pomstychtivosti, protože mu president, ten šéf opozice, jak ho nazývá, odmítl jeho guru Tuřína jmenovat ministrem.

Pomsta musí být sladká a úplná.

Takže zakáže, vlastně nepovolí presidentovi místo v delegaci na sumitu NATO, on to nikdy, vůbec nikdy nepodepíše. Jeho malá dušička mu neumožní kontakt s realitou, že, totiž, on nemá žádné právo, ani pravomoc presidentovi něco určovat, natož zakazovat.

No, a proto, že se o tom média, tedy ta zkorumpovaná, zmínila, nadmula se mu pýchou hruď, nedá předsedovi horní komory letadlo k návštěvě Tajvanu. On tenhle předseda jaksi nemá pro Macoše a jeho kousky pochopení. Takže je nepřítel a k takovým musí on být tvrdý a nesmlouvavý.

K úspěchu potřebuje souhlas principála a ten dostane. On, ten principál, má s presidentem taky otevřený účet a navíc musí, protože nemůže, v zájmu záchrany vlastní kůže, dopustit rozpad koalice, tudíž se mu nadprodukce náčelníka volantu hodí. Přiživí se, hlavní vina padne na Macoše a on zůstává ve stínu.

Podporu dostane, byť jen tichou, od vůdce Fudžijamy, který si své polínko přiloží a svou polívčičku přihřeje. On, žárem Macošova zapálení pro věc, má líčka už viditelně červená, jen krůček k rudé, a tak přiloží návrat k rudé naftě, zrušení sankcí proti rudému agresorovi i zákaz podpory Ukrajiny a likvidaci, ještě ne fyzickou, imigrantů, hlavně těch ukrajinských.

Střelka jeho kompasu míří na východ, ještě víc na východ, až k Číně. Vítr sice fouká ze západu a měl by přinést vláhu až k naší východní hranici, jenže tahle parta nasála vítr ze strany opačné a tak se vydává tímhle směrem. Jenže tam je sucho.

Majstrštyk se mu povedl, když na svém síťovém inkubátoru umístil rozhovor s presidentem, který byl armádou oficiálně natočen a měl být zveřejněn, k čemuž nedošlo, ministr obrany, ze slepence Fudžijamovy tlupy, to zatrhl s vysvětlením, že on si o něj řekl a dostal ho. Takže jasno, stejně tak si o něj mohl říct kdokoliv.

Že měl být, a dokonce i avizován, vysílán veřejně mu nevadilo. Prostě objednám a dostanu. Chybu dělá veřejnost! Toho se rychle chytily všechny spojenecké síly, aby tak demonstrovaly, že jasně nebyl, ani není důvod k zadržování, tedy cenzuře.

Jenže důvod byl. On se ten nepřítel president projevoval jako president člověk a to by mohlo v populaci vzbudit sympatie, nedej pámbů. Jenže ono to už dost gradovalo a tak se musel ventil otevřít, aspoň jen za zrátu květinky.

Ve vládě máme dva estébáky, něco komunistů, xenofoba i hajlujícího poradce ministra. Co můžeme od téhle čalamády očekávat? Dle zákona většiny je celkem jasno; převládá opačná strana spektra od modré.

Suma sumarum, jako červená niť se celou touhle estrádou táhne nenávist ke všemu, co dělala minulá vláda a touha po pomstě takže má i ta pomsta tuhle barvu.

Pomsta je rudá.

P.S. dovolím si ještě dva citáty.
Smutné je, že hlupáci jsou si tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plni pochybností. Bertrand Russell.
Lidé, kteří volí zkorumpované politiky, podvodníky, zloděje a zrádce nejsou oběti. Jsou spolupachatelé. George Orwell.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.
Pokud vás článek zaujal, nebo s ním naopak nesouhlasíte, budeme rádi za váš komentář níže.
Uvítáme také podněty a návrhy, jak naši práci dále zlepšovat, které nám můžete zaslat také na e‑mail redakce@obzor-casopis.cz

Děkujeme.