Antoni Gaudí: Boží architekt, jehož dílo přetrvává

Antoni Gaudí

25. 6. 1852 – 10. 6. 1926

U příležitosti 100. výročí úmrtí a zároveň započetí církevního procesu svatořečení slavného katalánského architekta Antonia Gaudího vysílá rakouský rozhlas na počest tohoto výjimečného stavitele různé relace. Vše je umocněno návštěvou papeže Lva XIV. a jeho posvěcením věže slavného chrámu Sagrada Família.

Jedna z relací mě zaujala natolik, že jsem si dovolil ji přeložit. Nikdy bych to takto stručně a výstižně sám nedokázal vyjádřit.

Prof. Mgr. Dr. Johanna Schwanberg, ředitelka Muzea katedrály ve Vídni, ke 100. výročí úmrtí Antonia Gaudího

„Mezi jeřáby a věžemi se tyčí Sagrada Família k barcelonskému nebi. Je to zároveň staveniště i katedrála, fragment i vize. Jejím novým středobodem je dokončená Ježíšova věž, slavnostně otevřená u příležitosti 100. výročí úmrtí Antonia Gaudího. Díky ní je kostel vyšší než katedrála v Ulmu, která dosud měla nejvyšší kostelní věž na světě. Podle Gaudího plánu však věž zůstává záměrně nižší než barcelonská hora. Gesto pokory vůči stvoření, které dnes působí téměř cize ve světě, který usiluje o výšku, velikost a rekordy.

Hluboká víra Antonia Gaudího nebyla pouhou ozdobou, ale jádrem jeho tvorby. A Sagrada Família je více než jen stavba, je to teologie v kameni. Mnozí proto doufají v brzké blahořečení Gaudího.

Z estetického hlediska vnímám tento gigantický projekt rozporuplně. Fasáda Narození, postavená za architektova života, působí živě, téměř organicky. Části postavené posmrtně se mi jeví spíše jako neohrabané a nesourodé. Ale otázka umělecké kvality možná není vůbec tou rozhodující.

Nejvíce mě fascinuje – zřejmě právě proto, že sama jsem často netrpělivá – skutečnost, že Gaudí věděl, že se dokončení stavby nedožije. A přesto plánoval v takových rozměrech. V tom se odráží myšlení, které do centra staví myšlenku a proces. Myšlení, které sahá dál než vlastní život.

Zajímavé mi připadá i jedno zvláštní napětí: zatímco počet katolíků v Evropě už léta klesá, fascinace touto stavbou roste. Před několika lety dokonce turisté v jednom mezinárodním dotazníku zvolili právě Sagradu Família za nejkrásnější budovu světa. Možná to souvisí se zcela jedinečnou kvalitou architektury: dotýká se něčeho, co přesahuje hranice víry, a formou, světlem a kamenem vyjadřuje cosi, co slova a dogmata nedokážou.“

Tato slova byla odvysílána v rádiu Ö1 dne 10. června 2026, v den úmrtí Gaudího, v relaci Gedanken für den Tag, Myšlenky na den, ráno v 6:57.

P. S.
Autorka textu se v relaci odvolávala na knižní publikaci Kathrin Benz: Antoni Gaudí. Der Architekt Gottes. Die Biographie, Theiss Verlag, 2026. Antoni Gaudí. Boží architekt. Životopis, Nakladatelství Theiss, 2026.

Z němčiny přeložil Peter Žaloudek

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.
Pokud vás článek zaujal, nebo s ním naopak nesouhlasíte, budeme rádi za váš komentář níže.
Uvítáme také podněty a návrhy, jak naši práci dále zlepšovat, které nám můžete zaslat také na e‑mail redakce@obzor-casopis.cz

Děkujeme.