Geniální blecha

Po stole skákala blecha a hledala něco k žrádlu. Moc se jí nedařilo. Jednou vyskočila trochu výše a ještě než dopadla, dostala nápad. Geniální nápad, takže při dopadu zabrzdila tak moc, až jí lezly bleší oči z důlků.

„V jednoduchosti je genialita a tenhle nápad je proto geniální“ usoudila a zavolala na ostatní blechy na stole, aby je postavila tváří v tvář své zářivé velikosti. Bleší velikosti

„Našla jsem řešení, které nám zajistí blahobyt, zavedu vás do ráje, kde rychle zapomenete na tenhle stále stejně prázdný stůl. Vaše děti budou žít v přebytku, jejich děti a ještě děti jejich dětí!“

Vzbudila zájem skoro všech blech a tak pokračovala s vypnutýma prsama.

„Tohle není jen představa, je to tak jednoduché, že už zítra nám bude lépe, než sousedním blechám v divanu.“

Sklidila ovace a po chvíli vystřízlivění se ozvalo pár kverulantů, které zajímalo, jak by se to mělo přihodit.

Pohrdavě si je změřila, už si byla svým nápadem, tak jista, že mohla vsadit na podporu většiny a pěkně pomalu těm tupcům vysvětlovala:

„Je přeci naprosto jasné, že pod stolem leží pes a v jeho kožichu je ten pravý, ale opravdu pravý ráj, opravdové bleší nebe. Žádný nedostatek, žádná práce, žrádlo přímo všude kolem. Stačí jen skočit dolů a jsme v ráji.“

Nabídku stále menšího množství racionalistů, že by snad bylo dobré se nejprve alespoň podívat, zda pes pod stolem opravdu je, odbyla již s úsměvem, neboť k malým a hloupoučkým dětem musí být člověk shovívavý.

„Bernardýn je dost veliký pro nás všechny!“

Pomyslela si, že jsou hlupáci a ještě k tomu závistiví, hlupáci a závistivci, kteří jí nepřejí ten obrovský úspěch, jsou malí a proto závistivý.

„Za mnou!“ zvolala a směle vyrazila k okraji stolu. Bleší stádo za ní. Na okraji stolu se krátce zastavila, čelem ke stádu dodala.: „DO RÁJE!“ a pozadu skočila se stolu. Ještě v letu si poklepala na rameno. Padala s krásnou představou, jak se nechá zvolit za nejvyšší prablechu.

Stádo za ní.

.

.

.

Dopadla do vody až to žbluňklo. Dopadla do akvária, které ke stolu odstavil jeho majitel, protože chtěl vyměnit vodu, která už nebyla právě nejčistší.

Protože neuměla plavat, měla malou šanci proti hbyté rybce, která i v nečisté vodě rychle zareagovala. Slupla blechu bez vyčítek, ani pýcha jí nestoupla do hlavy proto, že právě pozřela blechu geniální.

Dobře pro ni, že neznala lidské úsloví o sežrání Šalamouna. A tak na tom byla lépe, než geniální blecha, která tohle úsloví naplnila skutkem.