Babišov pod Rudou

A zase bylo husto, díky milý Gusto!

Pardon, Gusta už není, ale taky to byl Slovák.

Co se nezměnilo.

Prezident je stále ještě na Hradě, pod hradem se to taky nezměnilo, jen zhoustlo. Ústavní soud zatím taky ještě existuje a Výfukové zplodiny se o vzrušení taky stále starají.

Poslední husarský kousek se podařil Tuřínovi na pražské křižovatce. Ano, přátelé, naše obava o jeho zdraví, krom duševního, se díky Macarátovi, on je přeci Tuřínův stín, nenaplnila. Takže o další zábavu se nemusíme obávat, jistě vymyslí něco ještě lepšího.

Nedal, náš hrdina, na křižovatce přednost houkající sanitce, naboural ji, několik kotrmelců okolo chodců, odbočím, to taky zařídil Macarát, že se sanitka kutálela doslova jen pár metrů od nic netušícího chodce, a Tuřínovi se nic nestalo, řidič sanitky skončil ve špitále, naštěstí přežil. Jak jeho zvykem, předpisy jsou jen pro jiné, a tak nejprve předjížděl v odbočovacím pruhu, když předjel, neodbočil a, dle zvyku, plný plyn do křižovatky. Ten houkající blbec mu nedal přednost. Když zjistil stav věci, poznamenal, že tomu chudákovi zachránil život, protože ho naboural tak opatrně, že nezemřel. Když úplně vystřízlivěl, našel vysvětlení a našel správného viníka, hádejte kde. No jasně! Na Hradě.

Za nehodu může prezident, protože ten blbej nápad vést magistrálu přes centrum provedli komunisti a všichni přeci víme, že prezident byl komunista. Komu tohle nedojde, je méněcenej. Tečka.

Ne, tohle není opravdu vymyšleno, ani básnická nadsázka, vše se dá najít na Tuřínově Instagramu.

Dále se nezměnil duel vláda vs. Hrad, jen vládní squadra přitvrdila. Tvrdými slovy se do prezidenta pustil už i Bureš. On, konečně, nemá na vybranou, musí si nechat svou roli napsat a režírovat volantoči, ano, Výfukovými zplodinami. Macarát totiž pohrozil vystoupením z koalice, což je Burešova nejhorší noční můra. On musí setrvat v ochraně imunity až do smrti, nemůže přeci riskovat, že její ztrátou skončí u soudu, který už léta na jednání čeká. A protože jeho karty esa neobsahují, jsou mraky těžké, přetěžké. Má před sebou ještě mnoho velkých úkolů, jak zkrotit všecko k jeho přáním, která nejsou skromná. A tak už spílá prezidentovi ostošest s Tuřínem a Macarátem. S prezidentem, se veřejně se vyjadřuje, nebude vůbec bavit a nikam s ním nepojede, nikdy! Podobně nikdy, jako Macarát nikdy nic nepodepíše.

Má ještě něco navíc, co mu prezident vyfouknul. Musel ho na summit vzít a co horšího, prezident byl pozván oficiálně Erdoganem ke společné večeři hlav. Zatímco Bureš vyřešil závažné otázky fotbalu, zhodnotil jídelníček a pochlubil se nerozborným přátelstvím s Trumpem, prezident jednal s hlavami několika čelných států, a co horší, noviny se zmiňovaly jen o prezidentovi a podivné situaci české výsadky, která se parádně znemožnila. Tohle mu prezident neměl dělat.

Má toho, chudák, ještě mnoho k řešení. Hlavně rozpočet. Alena krasavica čaruje, jak nejlíp umí a její výkony jistě pozornost zasluhují. Šetří neobvykle tím, že víc utrácí, zdánlivě si to odporuje, ale ona si to obhájí. Vlastně celá tahle parta stále nejvíc myslí na lidi, zvláště Bureš, ten i když spí. To je jejich hlavní zaklínadlo, hadraka dakabra.

Předložila ho prezidentovi k požehnání a ten celou vládnoucí bandu překvapil, vetoval, nepodepsal, nesouhlasí s nabubřelým dluhem, který představuje gigantické úroky a splácení celou další generací. Byla by to blanko dovolenka utrácet, jak se zlíbí, rozvolnění všech nutných omezení k udržení financovatelného rozpočtu. Zajímavé je, že vzdor navýšení dluhů jsou některé výdaje z vládního prohlášení kráceny, což v relaci s přáním guru Bureše, který potřebuje víc a ještě víc peněz do svých Agrofertů a on je přiklepnutý má. Prezident je obviňován, že svým zamítnutím šidí zdravotnictví, sociální výdaje a spoustu potřebných, a to nezbytně, výdajů ve prospěch všech lidí. To je další obvyklá mantra, která má voliče přesvědčit, aby prezidenta znovu nezvolili, neboť on takhle vede svou volební kampaň. Co na tom, že volba bude až za 1,5 roku a nemá protikandidáta, aby kampaň vůbec měla smysl.

On, ten prezident, argumentuje tím, že rozvolnění rozpočtových pravidel otevírá možnost a právo utrácet, rozuměj zvyšovat dluh až 10 let.

Po nás ať přijde potopa!

Ozval se i Fudžijama, pohoršen tím, že vláda poslala jakýsi symbolický peníz do fondu, ze kterého se financuje podpora Ukrajiny. To nebyla špatná investice těsně před Ankarou, když jsme v platbách, ke kterým jsme se zavázali, na posledním místě, závazek nesplnilo jen Slovinsko a my. Mlha, podívejte se, nemáme a přesto vydřeme aspoň něco.

Prošlo to.

On ten Fudžijama s jeho samurajovou družinou fandějí Putinovi, takže nic Ukrajině a žádné balíčky Rusku. Chceme mír pro naše občany a ty peníze pro Ukrajinu krademe našim lidem. Inu, lidi se bránit nemůžou, a tak dobře jako rukojmí poslouží.

Zajímavá je zdánlivá okrajovost, zprivatizování letiště v Praze. Alena krasavica hlásí v TV, že to možné ze zákona není, a proto nepřichází k úvaze, Bureš ji vrátí na zem, protože privatizovat se bude už v r. 2028. To proto, že on letiště ještě ve svém portfoliu nemá a sousto to není malé. Takže musí nejdříve podojit erár, aby si to mohl lajstnout. Za dva roky už na letiště mít bude. Na obranu ale stále budou peníze chybět, byť rozpočet byl navýšen na rekordních 410 miliard. Inu, Bureš se se svými nároky u země nebude držet. Pro něj pak bude Česko nejlepší zemí na planetě. Podařilo se mu zahnat mrak z EU, která odmítla proplatit dotace Agrofertu pro jeho střet zájmů, a tak to platí státní kasa.

Zbytek už jsou jen okrajové vstupy. Miliardy poradkyni ministra, neproplacené Bruselem taky kvůli střetu zájmů. Jiná ministryně rozvířila hladinu výdaji nad své možnosti, náčelnice Úřadu vlády navrhuje zákon, za který by se StB stydět nemusela, kandidát jeho party na primátora Prahy taky nedokázal vysvětlit, proč zatajil fiškusu své 4 byty, tedy daňový podvod atd. To jsou prkotiny, těmi se musí zabývat jiní. Pikantní je příběh hlasitého samuraje a fandy ruských Nočních vlků. Má zákaz vstupu do svého bytu, neb se k manželce choval fyzicky neomaleně a věcí se zabývá soud. Všechno se zametlo pod koberec a všeteční novináři jsou diskriminováni, inu, jsou to přece najatí lháři, kteří jen touží po hlavách jemu věrných. On si hlavu láme tím, jak odbourat všechno a všechny tak, aby všude měl jen své lidi věrné tomu, že bude líp. Nikdo se nesmí ptát komu. Nutno dodat, že už se mu to daří.

Vzdálenější cíl je návrat časů starých v rouše novém. Jako Napoleon se nechal pasovat papežem na císaře a N v ratolestech bylo jeho logo, budoucnost je B ověnčené ne ratolestmi, buržoazním přežitkem, ale hvězdami a rudými. Estébácká duše nevymřela. Ukrajina nedostane nic, na NATO přispívat budeme jen hodně při zdi, a tak se o nás přestanou zajímat, no, a cesta do zářných zítřků pod vedením starostlivého B ověnčeného hvězdami je otevřená. Strach ze soudů nebude hrozit, protože Ústavní soud bude zrušen, stejně jako rozsudky jiných soudů, které nepůjdou s dobou, snad jen vypadávání z oken a balkonů nebude nutné.

A… máme zase, co jsme nechtěli.

Že bych se mýlil? Rád, velmi rád se mýlit budu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.
Pokud vás článek zaujal, nebo s ním naopak nesouhlasíte, budeme rádi za váš komentář níže.
Uvítáme také podněty a návrhy, jak naši práci dále zlepšovat, které nám můžete zaslat také na e‑mail redakce@obzor-casopis.cz

Děkujeme.