S ANO bude lépe!

Neočekávám, že se mnou budou všichni souhlasit. Přes hrozbu veřejného lynčování – myšleno samozřejmě s nadsázkou – si dovolím vyjádřit se k současné politické situaci v naší zemi. Zároveň upozorňuji, že se nejedná o satiru, která je údajně mezi čtenáři Obzoru nejvíce populární. A také nezapírám, že jsem se tak trochu inspiroval jiným článkem v Obzoru, jehož některé formulace a myšlenky si nenápadně přisvojuji. To je patrné už ze samotného názvu.

Podle mého názoru je největší výhodou demokracie to, že blbci mají vždy většinu. Tím se dá zdůvodnit úplně všechno. Minulou vládu tvořil slepenec pěti stran, jejichž jediným společným programovým bodem byl takzvaný Antibabiš. Samozřejmě kromě osobního obohacování. Kdyby Babiš neexistoval jako univerzální strašák, musel by si tehdejší establishment nějakého jiného vymyslet. Ukázalo se totiž, že strach bývá ve volbách mnohem účinnější než jakákoli pozitivní vize. Paradoxem je, že současná vláda vděčí za svůj volební úspěch především Andreji Babišovi. Zatímco minulý premiér pouze vysílal jasné signály, ten současný alespoň analyzuje, připravuje a pracuje na tom.

Nynější prezident drtivě zvítězil díky třem babičkám, které se zapovídaly před kostelem a zapomněly jít k volbám. Čtvrtá nevolila proto, že se bála, že jí mezitím na plotně uteče mléko. Jejich vinou se tak stalo, že se národ rozdělil na dva nesmiřitelné tábory. Toho se prezident hodlá chytře využít k získání většího podílu na moci nad rámec svých prezidentských pravomocí daných ústavou. Dopomoci mu k tomu mají jím jmenovaní ústavní soudci. Vděčnost za svá koryta už nestydatě prokázali. Cílem prezidenta je bezesporu posunout naši parlamentní demokracii k prezidentskému systému, v lepším případě k vojenské juntě, kterou by rád vedl z pozice generála. Jeho politika není motivována snahou společnost sjednocovat, nýbrž ji dále polarizovat. Rozdělený národ se totiž ovládá mnohem snadněji než společnost, která je schopna vést konstruktivní dialog. Nejedná se samozřejmě o nic nového. Jde jen o starověkou politickou a mocenskou zásadu Divide et impera, nejčastěji spojovanou už s antickým Římem.

Vyjmenovávat korupční a jiné skandály minulé a současné vlády považuji za zhola zbytečné. Politici kradli vždy a budou krást i nadále, a to napříč celým politickým spektrem. S tím bohužel nic nenaděláme. Někdo se živí bláhovou nadějí, že až nebude co rozkrádat, stačí čtyři roky počkat a žlaby budou zase plné. V devadesáti letech bude ovšem rád, že se došourá alespoň pod žlab pro zbytky, které z něj při krmení jiných vypadly. Představa, že se většině z nás podaří vymanit se z role „špinavého sluhy“, je dost naivní. K tomu je potřeba nejprve vydat se na politickou dráhu, třeba i opoziční.

Abych nekončil v pesimistickém tónu, na závěr pro pobavení něco lehce satirického. Schválně, jestli uhádnete, kdo je to Pávek, Fialka nebo Vídeňák. Až na to přijdete, zaručeně se potrháte smíchy. A jen tak mimochodem, ne všechna lidová moudra lze považovat za obecně platná. Z vlastní lovecké praxe mám vyzkoušeno, že než střílet do vzduchu, je lepší mířit přímo na ptáky. Ptáci, které netrefíte, se okamžitě rozlétnou, ať už jsou to vrabci, vrány nebo třeba kondoři, ale i jiní opeřenci, kteří nejsou na rozdíl od vrabců zvyklí vysedávat po střechách. Tedy i slepice, které se ovšem pouze rozutečou.

Poznámka redakce.
S ANO už bylo lépe, když nám zanechalo gigantický dluh, který se snaží s námahou nemalou dohnat současná ministryně státní kasy. Obecně nejsou dluhy chápány jako pozitivum, z pohledu autora je to tedy jen otázka úhlu pohledu. Jsou tací, kteří se nemyjou, zuby si nečistí a prádlo neperou. Říkají tomu zdravý a potřebný návrat k přírodě.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.
Pokud vás článek zaujal, nebo s ním naopak nesouhlasíte, budeme rádi za váš komentář níže.
Uvítáme také podněty a návrhy, jak naši práci dále zlepšovat, které nám můžete zaslat také na e‑mail redakce@obzor-casopis.cz

Děkujeme.