ilustrace mostu svědomí propojující krajinu, víru a odpovědnost. Obraz odkazuje na lidská práva a demokracii v souvislosti s Cenou Nadace Herberta Haaga.

Zasazování se o lidská práva a demokracii

Cena Nadace Herberta Haaga pro odvahu a svobodu

Tak, jak prestižní a vizionářská je Nobelova cena za mír, kterou dostávají osobnosti, angažující se mnohdy s nasazením vlastního života v boji za spravedlnost, mír a svobodu, má podobný, symbolický charakter i cena Nadace Herberta Haaga ve švýcarském Lucernu. Ta oceňuje lidi z řad církve za to, že svoji víru nevnímají jako cosi privátního, co rozbalí ze svého nitra jen při bohoslužbách v kostele, ale jako přirozené nasměrování a imperativ žít svůj život naplno, smysluplně a pravdivě, i když mnohdy v rozporu s tím, jaké jsou praktiky či dogmata církve.

Rád bych se alespoň několika slovy zmínil o letošních laureátech této významné události, které jsem se 22. března zúčastnil.

👉 Více o této akci na: https://www.herberthaag-stiftung.ch

Cena byla udělena amazonskému biskupovi Erwinovi Kräutlerovi a maďarské teoložce Ritě Perintfalvi.

Erwin Kräutler se již desítky let zasazuje o práva domorodých obyvatel v oblasti Amazonie, Rita Perintfalvi se svojí publicisticko-přednáškovou činností angažuje v otázkách teologie a souběžně i politiky.

„Máme jen tento jeden svět a žádný plán B.“ Tato věta by mohla pocházet od nějakého ekologického aktivisty. Vyslovil ji však biskup Erwin Kräutler, ve světě známý jako „amazonský biskup“. Tento 86letý církevní hodnostář, narozený v rakouském Vorarlbersku, se v brazilské Amazonii desítky let zasazuje o ochranu životního prostředí a klimatu a také za práva domorodého obyvatelstva.

Kräutler odešel do brazilského Xingu (rozlohou největší diecéze v amazonské oblasti) jako mladý kněz-misionář v roce 1965. O 15 let později byl papežem Janem Pavlem II. jmenován pomocným biskupem s právem nástupnictví. Rok nato se stal hlavním biskupem diecéze Xingu.

Násilně vytlačován

Kräutler patřil mezi přední brazilské biskupy v oblasti ochrany životního prostředí a domorodých obyvatel v amazonské oblasti. „Jsou to domorodé kmeny v oblasti Xingu a v celé Brazílii, které mi přirostly k srdci,“ říká. Kdysi silná populace je dnes drasticky zredukovanou menšinou, navíc ohroženou ve svém vlastním kulturním, ale i reálném životním prostředí. Kräutler nepřetržitě poukazoval na to, jak je toto domorodé obyvatelstvo brutálním způsobem systematicky vytlačováno ze svého území. Zemím technicky a finančně bohaté tzv. „severní polokoule“ nepřetržitě připomínal a připomíná: „Přežití na planetě Zemi je možné jen tehdy, když dojde k ekologické konverzi. Zdevastování klimatizující funkce amazonského deštného pralesa bude mít katastrofální dopad na celou planetu.“

Biskup Erwin Kräutler byl oceněn i za své úsilí „o udržitelnou a genderově spravedlivou církev“, uvedla ve svém odůvodnění Nadace Herberta Haaga. Kvůli enormnímu úbytku kněží (nejen v Amazonii) se totiž vehementně zasazoval o vysvěcování žen, přičemž kromě teologické argumentace neustále zdůrazňoval, že v Amazonii většinu farností i tak dlouhodobě vedou právě ženy. Tato angažovanost mu přinesla mrazivý odstup jak z řad biskupů Rakouska, tak i z řad Vatikánské kurie. Teprve s nástupem papeže Františka, který Kräutlera nazýval svým vizionářským přítelem, se pomalu začal měnit vztah všech klerikálně-konzervativních kruhů vůči němu. Dnes je např. všeobecně známo, že mnoho myšlenek o klimatických změnách a ekologii převzal papež František ve své první encyklice Laudato si v roce 2015 právě z Kräutlerových textů.

A za zmínku stojí také tato zdánlivě malicherná poznámka: Informaci o udělení ceny Nadace Herberta Haaga Erwinu Kräutlerovi zaregistrovala letos i oficiální církevní média v mnoha zemích světa, a dokonce i ve Vatikánu. Z Rakouska přijely organizované autobusy věřících, a dostavil se i vorarlberský biskup Benno Elbs.

Nadace Herberta Haaga za dobu své 41 let trvající existence ocenila řadu úžasných, odvážných a charakterově i vizionářsky vzácných osobností. Kromě jiných, v zastoupení celé někdejší Skryté církve za komunismu v Československu, také paní Ludmilu Javorovou z Brna a slovenského biskupa Dušana Špinera, které kdysi tajně vysvětil biskup Felix Maria Davídek (cena předána v roce 2011). Ocenila také rakouského kněze Helmuta Schüllera, který za pontifikátu papeže Ratzingera, Benedikta XVI., vyzval k bojkotu Vatikánské kurie i papeže proto, že o všem rozhodují jen „mocí shora“ a neberou žádný ohled na názor základního společenství věřících (cena v roce 2012). Těchto a mnoha jiných ocenění jsem se zúčastnil a velice dobře si pamatuji, jak vedení církve v Rakousku, ale i v Čechách a na Slovensku tehdy mlčelo, vše ignorovalo. Pamatuji si také na dotaz jednoho novináře: proč se nikdo z kněží a zástupců církve v Rakousku nezúčastnil ocenění Helmuta Schüllera a proč se o tom nepíše v katolickém tisku? Helmut Schüller je v Rakousku známou osobností. Byl dlouholetým ředitelem Caritas a také generálním vikářem, kterého do této funkce jmenoval sám vídeňský arcibiskup, kardinál Schönborn. A Schönborn na otázku novináře odpověděl, že o této akci ví, ale výběr kandidátů je prý záležitostí Nadace a že stanovisko církve je zcela odlišné.

Zdá se tedy, že i v katolické církvi se konečně „pohnuly ledy“ – že duch papeže Františka zavál i do kruhů církevních činitelů, a ti se (snad) dokáží sebekriticky podívat do vlastních řad. Že nadešel čas zamyslet se nad tím, jaká dogmata, tradice a názory stále propagují, v čem se církev (po staletí spojená se světskou mocí) tolik odklonila od toho, jak žil a co hlásal Ježíš, na kterého se hierarchové neustále odvolávají, jak nadřazeným způsobem se církevní hierarchie chová vůči vlastním věřícím, a tak podobně.

Kritické stanovisko vůči systému zneužívání moci

Letošní cenou Herberta Haaga byla oceněna také maďarská teoložka, badatelka, publicistka a blogerka Rita Perintfalvi. (Cenu obdržela ještě před parlamentními volbami v Maďarsku, ve kterých drtivě prohrála Orbánova strana Fidesz. Tedy v době, kdy vehementně kritizovala autokratický „systém Orbán“ a byla za to vystavena útokům ze strany jeho přívrženců.)

Je předsedkyní maďarské sekce Evropské společnosti pro teologický výzkum žen a patří také ke spoluzakladatelkám občanského hnutí „Kruh svobody“, které kritizuje pravicově konzervativní politiku a ideologii Orbánova systému a bojuje proti ní.

Její rozmanitá činnost na poli výzkumu a publikací je zaměřena na témata: pravicový populismus, politický a náboženský fundamentalismus, sexuální zneužívání v katolické církvi, a také na otázky genderové spravedlnosti. V jedné publikaci zveřejnila Rita Perintfalvi odpovědi osob, které byly sexuálně a psychicky zneužívané katolickými kněžími. Reakce veřejnosti, zejména příznivců Orbánovy vlády, byly bouřlivé. Nadávky, výhrůžky, zastrašování. A oficiální maďarská katolická církev mlčela, žádný zástupce církve se jí nezastal!

Jak Rita Perintfalvi, tak Erwin Kräutler byli kvůli svému angažmá opakovaně terčem nenávisti, či dokonce vražedných výhrůžek.

Nadace Herberta Haaga se jednomyslně rozhodla ocenit oba v jeden den jako symbol odvahy a neúnavného úsilí v boji za spravedlnost, pravdu a svobodu menšin.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.
Pokud vás článek zaujal, nebo s ním naopak nesouhlasíte, budeme rádi za váš komentář níže.
Uvítáme také podněty a návrhy, jak naši práci dále zlepšovat, které nám můžete zaslat také na e‑mail redakce@obzor-casopis.cz

Děkujeme.

ThLic. Peter Žaloudek

ThLic. Peter Žaloudek

Rakousko

Lidská práva a svobody, Peter Žaludek: cena Nadace Herberta Haaga ve švýcarském Lucernu
cena Nadace Herberta Haaga ve švýcarském Lucernu
cena Nadace Herberta Haaga ve švýcarském Lucernu