Novoroční projev rakouského prezidenta: Evropa v čase změn – hodnoty, jednota a odpovědnost

 

Jako homo politicus sleduji pravidelně novoroční projevy prezidentů. Kdysi byl pro mě zážitek poslouchat slova Václava Havla, nyní si rád poslechnu Petra Pavla. Proslovy prezidentů mezi těmito dvěma jsem sice také poslouchal, ale spíše z povinnosti či ze zvyku. Inspiraci a povzbuzení k pozitivnímu směřování společnosti jsem v nich však nikdy neslyšel.

Poslouchám slavnostní proslovy i rakouských prezidentů. Netajím se obdivem k nynějšímu prezidentovi Alexander Van der Bellenovi. Vážím si ho nejen jako skvělého řečníka, bývalého univerzitního profesora, ale hlavně jako člověka moudrého a vzdělaného, státníka, který má vize, dokáže věci pojmenovat a nastínit realisticko-optimistický pohled vpřed.

Rád bych novoroční projev předložil i česko-slovenskému čtenáři a proto jsem si troufl jej přeložit. Rakouský prezident v něm prezentuje odvážné stanovisko k situaci v Evropě a aniž by jmenoval konkrétní osoby, každému je jasné, o jakém nebezpečí či hrozbách hovoří a jakou cestu do budoucna navrhuje.

Peter Žaloudek

Vážení Rakušané a všichni, kdo v Rakousku žijete,

začal nový rok a doufám, že jste prožili příjemný silvestrovský večer.

Den, jako je tento, nám obzvláště připomíná plynutí času. A stává se zřetelnějším rčení, které se v posledních letech stále více dostává do popředí:

 

Časy se mění

Svět už není takový, jaký byl před deseti lety. Aliance, které jsme dlouho považovali za neotřesitelné, v této podobě již neexistují.

Na východě Evropy, stejně daleko od našich státních hranic, jako je vzdálené Bodamské jezero od Neziderského, zuří válka.

Nad evropskými velkoměsty jsou opakovaně spatřovány drony neznámého původu. Jsme vystaveni řízené dezinformaci, digitálním sabotážím a neustálým pokusům o rozdělení Evropy.

A slyšíme výroky, které lze chápat jako výhrůžky: Pokud Evropa chce válku, může ji mít.

Vím, že to není to, co by člověk rád slyšel v novoročním projevu, ale časy se mění. A neměli bychom předstírat, že se nic nestalo.

Evropská soudržnost je podrobena zkoušce

I naši přátelé na Západě, kteří byli donedávna spolehlivými spojenci Evropy, se v současné době stali nepředvídatelnými.

Nová bezpečnostní doktrína USA snižuje význam Evropy a jejích zemí.
A slyšíme o plánech „vyjmout“ Rakousko a další integrální státy z Evropské unie, ať už to znamená cokoli.

To všechno by se ještě nedávno považovalo za nemožné, ale časy se mění.

Klimatická krize, respekt k lidem s odlišným názorem, desetiletí trvající aliance, dokonce i základní lidská práva a práva svobody, to vše je zpochybňováno.

Měli bychom to brát velmi vážně. A začít se chovat jinak.

Dámy a pánové, potřebujeme jednotu. Potřebujeme sebevědomí. Potřebujeme bojovnost.

Naše Evropa je místem, které nám mnoho, opravdu mnoho lidí závidí. Nenechme si na tuto Evropu nadávat.

Je důležité, abychom i nadále věřili v evropskou myšlenku. Je důležité, abychom drželi pohromadě a zastávali se naší Evropy.

Ano, je důležité, abychom si vypěstovali evropský patriotismus.

Zvenčí se nás snaží rozdělit, aby nad námi mohli ekonomicky a politicky vládnout. Zcela v imperiálním stylu.

Je prostě snazší ovládat jednotlivé malé státy než svazek států, jako je EU s více než 450 miliony obyvatel.

My Evropané však chceme sami rozhodovat o tom, kam chceme jít.

Můžeme jít příkladem a ukázat světu, že mezi právem silnějšího a čistě kapitalistickými zájmy, existuje i jiná cesta.

Cesta, na které se berou vážně hodnoty jako právní stát, svoboda člověka k jeho vlastní seberealizaci a také rovnost muže se ženou.

Cestu, která vyvažuje zájmy a nikoho nevystavuje hladu nebo bezdomovectví. Cestu, která umožňuje domov pro mnoho lidí, nejen pro několik náhodně vybraných.

Evropskou cestu. Naši evropskou cestu.

Dámy a pánové,

musíme udělat vše pro to, abychom se stali nezávislými na libovůli cizích vlád.

Nezávislými v oblasti energetických zdrojů, nezávislými v digitálním světě. Nezávislými také v oblasti naší obranyschopnosti.

Musíme použít naše hlavy – a my máme velmi dobré hlavy – a jednat:

Prozíravě. Odvážně. Mírumilovně. Důsledně. Společně. A to poměrně rychle!

Nenechme se rozdělit. Evropská unie je jednou z největších ekonomik světa.

Pokud budeme držet pohromadě, není nic a nikdo, koho bychom se museli bát. Je na čase uznat naši vlastní sílu a uvědomit si, že máme vyjednávací schopnost. A že ji můžeme využít. Je čas na nový evropský patriotismus.

Buďme hrdí na naši Evropu a její obyvatele.

Největší a nejdůležitější vynálezy mají svůj původ právě zde:

Liberální demokracie, knihtisk, parní stroj, penicilin, internet a mnoho dalších. Dokonce i fotbal je evropským vynálezem!

Úžasné, velké úspěchy ve společnosti, vědě, ekonomice, umění a kultuře.

Evropská unie je spojení států, které již 75 let dokážou žít spolu v míru.

Z tohoto pohledu mohou být státy Evropy vzorem pro všechny země světa. Příkladem toho, že je možné spolu vycházet v míru.

Z tohoto pohledu evropské hvězdy nadále září a poskytují orientaci, když jinde nastává tma.
To platí i pro naše krásné Rakousko. Můžeme být hrdí na naši vlast v srdci Evropy. Ale i zde musíme vzít na vědomí, že časy se mění.

Potřebujeme reformy, to je zřejmé.

Abychom však tyto reformy mohli skutečně realizovat, musí každý z nás akceptovat, že není jediným vlastníkem pravdy.

Musíme sestoupit ze sedla vysokého koně a jít jeden druhému vstříc.

Protože pouze společně můžeme najít dobrý kompromis pro větší spokojenost všech.
Jde o společné řešení jakéhokoliv problému, na který existují různé názory. Pro větší společné blaho.

To byla vždy speciální rakouská vlastnost a měli bychom si ji zachovat, zejména v době tolika změn.

Tak pak můžeme všichni společně přispět k tomu, aby se těžké časy změnily k lepšímu.

Otevřme tedy oči a vzhůru vpřed.

V tomto duchu vám všem přeji šťastný nový rok!

Alexander Van der Bellen, rakouský prezident k národu, 1. ledna 2026

Originál novoročního projevu rakouského prezidenta — Alexander Van der Bellen