Předvolební šaráda

Předvolební guláš bývá teplý, vychládá dle výsledků voleb. Zásadní vliv má volič, kterého se pokouší každý uchazeč o teplé místečko na 4 roky v parlamentu omámit všemi možnými způsoby, především sliby nebe na zemi a jen s ním. Nejde všem o blaho státu, hlavní je jejich ego. Ve slušné společnosti nejsou lež, osobní útoky, nebo vulgarismy i podvody přijatelné.

Ne tak u nás.

Někteří samozvaní zachránci národa před vším možným, především tím, co nabízí ti jiní, nemají zábrany skoro žádné. V TV duelu K. Havlíček vs. Martin Kupka docházelo často k výměně podobné hádce. Naštěstí dokázala moderátorka včas zasáhnout a tak zabránit pavlačové výměně názorů. Rozdílný byl i projev obou diskutérů. K. Havlíček často skákal do řeči, oháněl se různými grafy, až se s grafem projevil i M.Kupka a došlo k úsměvné válce grafů, jak ji nazval M. Kupka, který působil vyrovnanějším projevem, zvláště když oponoval názorům oponenta citováním faktů. Příkladně zadlužení vládou předcházející ve výši přes 400 miliard, které se vládě současné podařilo značně zredukovat, a i když v tomto roce navýšila dluh, byť ani ve stínu dluhu, který zdědila, nebyl K. Havlíček schopen argumenty, krom tvrzení, že jsou zmanipulovány, zdárně vyvrátit. Stále jen opakoval, jak se současná vláda zadlužila, jak je špatná a škodí.

Závěrem byl M. Kupka lépe vyzbrojen argumenty i projevem.

Parádní ukázkou byla finální Superdebata osmi stran, které mají naději dostat se do parlamentu. Už sama skutečnost, že na nejvyšší úrovni se za ANO nedostavil předseda, poslal svého zástupce, aby byl duel na stejné úrovni, když zbylých 7 byli předsedové/předsedkyně. To ukazuje na jednoznačně arogantní chování Andreje Babiše, protože mu jeho protějšek nestojí za pohled do očí na stejné úrovni. Ukazuje tím svou nadřazenost, resp. poníženost jeho protějšku. Prostě mu premiér za to nestojí. Lidově se tomu říká buranství.

Další postřeh, všichni pánové měli kravaty, jediný T. Okamura vybočoval. Možná tím chtěl manifestovat blízkost k lidu. Ve IV. cenové kategorii se kravaty nenosí. Atmosféra dýchala všeobecným odmítáním premiéra a jeho vlády. To došlo až tak daleko, že jinak klidný premiér se nechal K. Havlíčkem vtáhnout do hádky, kterou s nemalým úsilím musela řešit moderátorka.

Tradičně se projevoval T.Okamura svými dlouhými monotónními projevy, kdy opakoval stále stejné memorování proti Ukrajincům, dokonce i imigrantům ze zemí islámu, kteří u nás nejsou, bil se v prsa, jak neohroženě bojuje za zájmy občanů, kteří se k němu masově uchylují před Fialovou zprofanovou a lidu nepřátelskou vládou. Jedno na jakou otázku, opakoval stále to samé. Když se moderátorka snažila ho vrátit k tématu a ukončit jeho monolog, okřiknul ji s tím, aby ho nepřerušovala. Na otázku zda je Rusko nebezpečné tradičně zůstával v oblaku všech jeho otřepaných monologů a teprve na třetí pokus moderátorky vrátit ho k odpovědi na otázku ano nebo ne, se po zdráháni a neochotně vyjádřil pro. V odvádění pozornosti s ním úspěšně soupeřila K. Konečná a překonala ho. V reakci na odpověď P. Fialy, kde shrnul zkušenosti s komunisty, udeřila pěstí dělnickou, ocelovou poukazem na to, že jeho souhlasem je komunista prezidentem. K reakci, komunista byl, ale prezidentem komunista není, zatímco ona komunistkou stále je a jiný komunista estébák asi bude premiérem, už se dík zásahu moderátorky nedostal. Při jiné příležitosti, poučila o demokracii a svobodě slova jako na slovo vzatá odbornice. Neuvěřitelné! Trefně to vyjádřil V. Rakušan, když řekl, že být komunistou ve svobodné zemi je snadné, ale být svobodný v komunismu je nemožné.

Závěrem.

Věcní a kultivovaní byli premiér, V. Rakušan a Z. Hřib, většinou i R. Šlachta. Na opačné straně K. Konečná, nedisciplinovaný T. Okamura, kteří si libovali v demagogii a podobně i K. Havlíček.

Co říct závěrem.

Volič bude mít těžkou práci s výběrem. Vyjímkou jsou fanoušci, které nezajímá jaký je šéf/šéfová, jaká je jejich minulost a činy, ani jaký má strana program a jak ho může činem naplnit. Klapky na oči a durch!

Voliči, který přemýšlí a nemůže se rozhodnout, doporučuji volit nejmenší zlo vylučovací metodou. Pořídit si žebříček svých hodnot od nejdůležitějších, přiřadit každé hodnotě počet bodů a která strana jich získá nejvíc, té dát hlas. Hodnoty si určí každý svoje. Pak je naděje, že vládnout nebudou populisti, silné hlasivky a gesta, lež i nedůstojné osobní útoky, nesplnitelné sliby, sliby se slibujou, blázni se radujou nás učí lidová moudrost, ale z těch špatných ti nejméně špatní.

Určitě je nejdůležitější naše bezpečnost, která se jeví jako dost nejistá. Bez ní jsou všechny ostatní věci vedlejší.

Máme na to, být moudří.