Strach

Americký spisovatel Dale Carnegie v knize „Nemějte starosti – žijte“ považuje strach a s tím spojené starosti – za největší současné zdravotní problémy lidstva. Ve své knize podává mnoho podnětů k léčení těchto potíží, ale jako podmínku klade:“Každý musí mít touhu učit se, rozhodnost k odstranění všech starostí a vůli žít“. Duševní mír, štěstí a zdraví závisí ve velké míře na tom, zda budeme následovat staré a věčné moudrosti lidstva.

Úvodem několik citátů k danému tématu:

• Ježíš Kristus: “Nepečujte proto úzkostlivě o zítřek, neboť zítřek bude
• Dr. Alexis Carrel (nositel Nobelovy ceny za medicínu): „Kdo se nedokáže zbavit strachu a starostí – zemře dříve“.
• Marc Aurelius (římský císař a filozof): „Člověk je produkt svých myšlenek“.
• Dr.W.C.Alvarez (Mayo – Clinic, Rochester, USA): „Polovina nemocničních lůžek je obsazena nervově a psychicky nemocnými pacienty. U těchto pacientů nebyla zjištěna žádná tělesná příčina jejich potíží – pravou příčinou byly jejich duševní pocity strachu, starostí, úzkosti, beznaděje, frustrace, bezvýchodnosti“.

Co je to strach?

Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí a je doprovázena neurovegetativními projevy. (Wikipedia) .

Je mnoho příčin strachu: Strach z budoucnosti, z nemoci, ze selhání, z lidí, ze stáří, ze smrti. Strach o zaměstnání, o rodinu a jiné. Typy strachu jsou: úzkost, fobie, panika.

Základní cesta, která vede ke spokojenému životu, je vyjádřens v Ježíšově poselství. Nezabývejte se minulostí, nemyslete na včerejšek. Nemyslete na budoucnost. Jediné co existuje je: dnes! Starosti o minulost a budoucnost jsou plýtvání energií a způsobují pouze nervózní strach a deprese. Na budoucnost se člověk připravuje nejlépe tím, že se plně soustředí na práci dneška. Proto křesťané prosí Boha: „Chléb náš vezdejší dej nám dnes“.

My se nacházíme mezi dvěma věčnostmi: daleká minulost, která stále trvá a budoucnost, která se táhne do nekonečna. Žádný člověk nemůže v jednom z těchto světů trvale žít. Proto je jediná možnost, využít ten časový úsek, který máme k dispozici – to je dnešek. Staré přísloví praví: „Rozumný člověk začíná každý den tak, jakoby začínal nový život“. Dnešní den je to, co je skutečně naším majetkem. Není třeba litovat věcí, které se udály v minulosti a jsou již dávno za námi. Starosti, které si lidé dělají s minulostí, nebo s budoucností, mají za následek nedostatek koncentrace a neschopnost ovládat své myšlenkové pochody. Ale co je ještě horší, dlouhodobý strach a starosti působí i na zdravotní stav člověka. Lékaři potvrzují, že mnohé choroby, jako poruchy trávení, žaludeční vředy, vysoký tlak krve, angina pectoris, nepravidelný srdeční rytmus, štítná žláza, diabetes, nespavost a další, jsou důsledky trvalého strachu a starostí.

Jaké jsou nejčastější příčiny starostí?

1. nešťastné manželství
2. finanční problémy
3. osamocení a nespokojenost
4. trvalá nenávist

Je možné, že tento seznam není úplný a že lze dodat další příčiny. Ale všechny tyto příčiny mají společný znak: strach.

V druhé světové válce zahynulo přes 300 000 amerických vojáků – ale ve stejném časovém úseku zemřelo v USA dva miliony civilistů na srdeční choroby. Další neuvěřitelná skutečnost: více občanů v USA zahyne během roku na sebevraždu, než na infekční nemoci (to platilo před Corona infekcí).

Jak se zbavit strachu a starostí?

Nejlepší je postupovat podle následující metody:

1. V čem spočívá můj problém a jaké jsou příčiny mých starostí? Shromáždit všechny dostupné a objektivní informace
2. Analyzovat fakta. Co mohu dělat? Která řešení jsou možná?
3. Učinit rozhodnutí a jednat!

Pravidlo č.1.

Základní předpoklad je pozitivní myšlení. Největší a nejúspěšnější léčivé síly spočívají v pevné víře, radostné a veselé mysli s úsměvem na tváři, dobrý spánek, smích a humor. Pozitivní myšlení, které se zabývá příčinou a následkem vede k logickému a konstruktivnímu plánování. Negativní myšlení má za následek duševní napětí a nervové poruchy. Evangelium nám dává další radu: „Všechno tedy co chcete, aby vám lidé činili, i vy tak čiňte jim“ (Matouš, 7.12).

Jestliže máme šťastné myšlenky – jsme šťastní. Jestliže se zabýváme nešťastnými myšlenkami – jsme nešťastní. Jestliže naše myšlenky jsou plné strachu – budeme mít strach. Jestliže myslíme na nemoc – budeme nemocní. Jestliže nevěříme na úspěch – dostaví se neúspěch. Jestliže trpíme sebelitováním – budou se nám lidé vyhýbat. Je dobré o problemech přemýšlet, ale to neznamená mít strach. Jestliže o problemu přemýšlíme musíme rozeznávat v čem problém spočívá – a pak v klidu něco podniknout. Dělat si starosti, znamená, být zoufalý a beznadějný. Naše myšlenky mají nesmírnou sílu a moc.

Schopenhauer: „Lidé myslí zřídka na to co mají, ale častěji na to, co jim chybí“.
B.Shaw: „Člověk je jen proto nešťastný, protože má čas přemýšlet zda je nešťastný, či nikoliv“

Pravidlo č.2.

Nerozčilovat se kvůli maličkostem, které je lépe rychle zapomenout. Často se lidé při velkých životních tragediích, které je potkají, zachovají statečně a klidně – a potom se nechají unést hněvem kvůli bezvýznamným příčinám. Lidé, kteří se neustále hněvaj, hádají a si stěžují , škodí nejen společnosti – ale hlavně sobě. Je třeba si opakovat: „Život je příliš krátký ‚než aby jsme si ho kazili maličkostmi“.

Pravidlo č.3.

Metoda, jak předejít nepříznivým důsledkům strachu, je být vždy duševně připraven na to nejhorší, co se nám může stát. Čínský filozof Lin Yutang pravil: „Skutečný vnitřní mír nastane, když jsme připraveni přijmout nejhorší řešení dané situace.“ Jestliže se dokážeme smířit s tím nejhorším, pak již nemůžeme nic ztratit. To znamená, že už můžeme jen získat a hlavně můžeme jasně myslet. I když tato rada se zdá jednoduchá, přesto mnoho lidí zlostí a strachem ruinují svůj život jenom proto, že nejsou schopni akceptovat to nejhorší řešení. Protože se brání zachránit to, co se ještě zachránit dá.

Pravidlo č 4:

Každý psychiatr potvrdí, že nejlepší prostředek proti strachu a starosti – je práce! I v nejtěžší situaci (těžká nemoc nebo úmrtí v rodině) je nejúčinnější lék: zabývat se něčím. Může to být i zdánlivě bezvýznamná práce, ale i to je therapie. Člověk nesmí zůstat nečinný se svými smutnými myšlenkami. Jakákoliv činnost je nejlepší prostředek proti strachu, starosti a psychickým neurózám.

W.Churchill pracoval během světové války 18 hodin denně. Když se ho ptali novináři, zda nemá strach ze své ohromné zodpovědnost jako ministerský předseda, odpověděl: „Jsem tolik zaměstnán, že nemám čas dělat si starosti“. Také vědečtí pracovníci trpí jen zřídka nervovým zhroucením – protože nemají čas pro takový „luxus“. Vysvětlení je jednoduché: jestliže lidský mozek myslí na to, co právě dělá, nemůže současně myslet na svoje starosti. Běžná pracovní činnost patří do léčebných terapií i v psychiatrických ústavech.

Člověk, který má starosti a strach musí něco dělat – jinak propadne zoufalství!
Jistě se nám vždy nepodaří, řídit se podle všech pravidel, které zde byly uvedeny, ale úspěch bude, když zvládneme alespoň část.

Použitá literatura: Dale Carnegie: Sorge dich nicht – lebe!