Naivita versus realita

Představte si takovouhle situaci:

Do domu vám vtrhne zloděj s pistolí v ruce. Nelíbí se mu váš ubrus, který prostíráte na verandě, nelíbí se mu zpívání vaší manželky při žehlení a nemá rád stanici, kterou v rádiu posloucháte. Vadí mu i vaši přátelé.

Stojíte proti němu v dobře padnoucím obleku, v ruce Deklaraci lidských práv, máte příjemný hlas a skvělý přednes. V kapsičce u saka máte dvěpadesát, které chce.

Jak myslíte, že se situace vyvine? U každé možnosti udělejte ‑x- pokud nesouhlasíte a ‑o- pokud ano.
V případě, že nevíte nedělejte ani jedno.

1. Vaše argumenty lupiče přesvědčí a odejde, v lepším případě se i omluví
2. Vaše argumenty ho nepřesvědčí, zastřelí vás a vezme si ty dvěpadesát,
3. Dáte mu ty dvěpadesát, a on odejde
4. Odmítnete a budete se bránit
5. Souhlasíte s jeho výhradami, uděláte vše jak si přeje, vezme si dvěpadesát,a odejde
6. Souhlasíte s jeho výhradami, splníte jeho požadavky a on chce ještě odstoupit váš dům, splníte vše
7. Nesplníte jen dům a začnete se bránit
8. Odmítnete vše a budete se bránit
9. Protože má převahu zastřelí vás a bere vše

Není to anketa pro nějakou instituci, je to určeno jen pro vás.

Technická připomínka: označte, zkopírujte a vytiskněte. Bude se hodit.

Doba je zlá a ještě horší; máme tři vážná válečná ohniska, která se mohou nepříjemně, přímo osudově zvrtnout.

Na Ukrajině zuří regulérní válka už 4. rokem, izraelský konflikt o něco míň a spor s Íránem trojici uzavírá. Abysme mohli sporům porozumět, musíme si především sjednotit pojmy agresor a oběť. Agresor je ten, který ozbrojeně přepadne s úmyslem získat něco, peníze, ženu, dům a pod. Oběť je ten přepadený. V tom jsme jistě zajedno. Další dva pojmy si musíme vysvětlit, válka útočná a válka obranná. Útočná válka, jak už z jejího názvu plyne, začíná útokem na nepřítele. Nepřítel, jak uvedeno výše, může být prakticky kdokoliv, k válce si každý, kdo válčit chce, vždy důvod najde. Přepadne násilně objekt důvodu, objektivního, nebo subjektivního. Subjektivní je většinou jakýkoliv. Objektivní, nebo legitimní, pak je takový, který je důsledkem porušení dohodnutých pravidel a pak je první fáze, přepadení, stejná.

Dobrá, každý důsledek má nějakou příčinu, chamtivost, nenávist, pomstu, nebo jen nesouhlas s mým názorem. Důsledků je pak celá řada, od mávnutí rukou až po smrt. Aby nedocházelo k cochcárně – každý si dělá co chce, stanovila si společnost už od dob společnosti prvotně pospolné pravidla, aby mohla co možná dobře fungovat. Pravidla jsou pro všechny závazná a porušení pravidel se trestá. O vině a trestu rozhoduje nezávislý soud. Tedy v ideálním případě 21. století.

Takže základní parametry máme a tak je zkusíme aplikovat na zmíněné spory – nečesky kauzy.

Začneme Ukrajinou, ta byla první.
Kdo koho přepadl, kdo je agresor a kdo oběť?
Ukrajinu přepadlo Rusko, je tedy dle uvedených pravidel agresor a porušilo tak pravidla, rovnováhu. Mělo a má legitimní důvod? Důvodů uvádí Rusko několik, fašizace, utlačování ruské menšiny ohrožování tím, že si vybrala jiné přátele a tak ho ohrožuje.

Fašizace
Fašismus je politická ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly, jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.
Zdroj:  Wikipedia

Pro nás je zajímavý především vypjatý nacionalismus, militarismus a poněkud i sociální darwinismus-přirozený výběr, silnější přežije. Má-li být útok na Ukrajinu legitimní, musí Ukrajina splňovat uvedená kritéria. Vypjatý nacionalismus povyšuje vlastní skupinu nad každou jinou, což na ukrajinský systém před i během války nebyl a není k zaznamenání. Konečně i Rusko od tohoto důvodu odstoupilo, zbývají jen zbytky těch nejskalnějších.

Dne 21. Února 2022 ruský prezident Vladimir Putin zveřejnil téměř hodinový projev, v němž oznámil uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky a současně zpochybnil „skutečnou státnost“ Ukrajiny, kterou označil za „integrální součást naší [ruské] historie“. V ranních hodinách 24. února Putin zveřejnil další prohlášení, v rámci kterého oznámil zahájení „speciální vojenské operace“ (rusky специальная военная операция, specialnaja vojennaja operacija, případně zkráceně спецоперация) s cílem „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“. „Vojenskou operaci“ zdůvodnil potřebou ochránit samotné Rusko před rozšiřováním NATO a pomoci ruskojazyčnému obyvatelstvu na východní Ukrajině, jež údajně čelí šikanování a genocidě ze strany ukrajinské vlády. Ukrajince ve stejném projevu označil za neonacisty, trvalou okupaci ukrajinského území mimo donbaskou oblast nicméně výslovně odmítl a nehovořil ani o plánech na dobytí Kyjeva a dalších ukrajinských měst.

Ruská vojska vstoupila na území Ukrajiny z Ruska, Krymu a Běloruska, přičemž se k bojové operaci připojili také Ruskem podporovaní ozbrojení separatisté z Doněcké a Luhanské oblasti. První údery byly vedeny proti ukrajinské vojenské infrastruktuře, vojenským letištím, zařízením protivzdušné obrany (PVO) a dalším strategickým cílům, aby pozemní jednotky postupně pronikaly dále do vnitrozemí za účelem obléhání a dobývání klíčových měst včetně samotného Kyjeva,… Ruská strana se vedle toho dopouštěla vzdušných a raketových úderů i daleko na západním území ukrajinského státu a v některých obléhaných městech (Buča, Irpiň) se po ústupu Rusů začalo hovořit o hromadném vraždění civilního obyvatelstva…
Zdroj: Wikipedia

Shrneme tedy, že parametry fašizace se na Ukrajině nepotvrdily.

Pro srovnání, Hitler operoval v r. 1938 potřebou pomoci utlačovaným Němcům v Sudetech, kteří ho o ni žádali:

Militarismus
Ukrajina nevykazovala, vzdala se nukleárních zbraní za cenu uznání její suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic. Takže ani tuto podmínku nesplňovala. Poslední je sociální darwinismus, v kostce právo silnějšího na přežití dané možnostmi té které společnosti. Dalo by se užít názvu zákon džungle. Pravda, na Ukrajině kvetla korupce a neoficiální zákon oligarchie, tedy záležitost zcela vnitřní, na vnějšek nikoho neohrožující. Navenek si Ukrajina žádné nároky na měření sil, rozuměj hra svalů, najmě ne vůči Rusku, nedělala. Autoritářský a vůdcovský systém se snažil zavést president, proti kterému se národ postavil a tak utekl do ciziny. Tedy jen vnitřní problém Ukrajiny.

Potlačování ruské menšiny
Ruská menšina měla v r. 2001 (poslední sčítání lidu) 17.3% obyvatelstva, k ukrajinské národnosti se hlásilo 77.8%. Krom toho jsou na Ukrajině menšiny, Maďarů, Rumunů a Tatarů. V r. 2012 byl přijat jazykový zákon, který umožňoval menšinám, především ruské, maďarské a rumunské, který povyšoval jazyk dané menšiny na status „regionálního jazyka“, pokud podíl obyvatel dané menšiny v oblasti přesahoval 10 %. Možnost ustanovit ruštinu jako místní úřední jazyk využila většina oblastí na jihovýchodě země. Využily ji také maďarská a rumunská menšina v některých obcích na jihozápadě.
Zdroj: Wikipedia

Pro srovnání. V první republice měli úředníci, soudy, policie a pod., v oblastech německé menšiny 30% a více povinnost komunikovat v němčině, pokud si to strana přála.

Obava z členství v NATO
Žádost Ukrajiny o vstup do NATO byla na konferenci v Bukurešti v dubnu 2008 odmítnuta s ohledem na odpor Ruska ostře vyjádřeného v Putinově projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci o rok dříve. Bruselský summit NATO po obsazení Krymu, až v r. 2021 potvrdil zahájení Akčního plánu procesu vstupu Ukrajiny do NATO a USA podepsaly s Ukrajinou dohodu o strategické obranné spolupráci, což není v mezinárodních stycích nic mimořádného. Podobné bilaterální dohody se uzavíraly a uzavírají zvláště, když se slabší strana cítí ohrožena a tak hledá spojence.

Klíčovou otázkou je, zda má jedna země jiné suverénní zemi právo nařizovat, jak se má chovat a jaký má mít společenský a politický systém, rozhodovat co je a není pro tuto zemi správné.

Zda mělo Rusko legitimní důvody napadnout Ukrajinu nechávám zcela na uvážení čtenáře.

Doporučení: vraťte se na začátek k otázkám a zkontrolujte si své odpovědi, ev. korigujte výsledky.

Na otázku proč sousední státy Ruska, včetně dlouhodobě neutrálního Finska a ještě déle neutrálního Švédska požádaly o vstup do NATO si odpovězte každý sám.

Pokračování…