Kuželky

Zajímavosti z historie Chodska

Hra v kuželky patřila na Chodsku od nepaměti k nejoblíbenějším lidovým kratochvílím. Ještě v první polovině 20. století bychom tam těžko hledali hostinec, při kterém by nestál kuželník. Zmínku o hře podobné kuželkám můžeme nalézt v díle starověkého básníka Homéra. Ze starého Řecka a Říma se ve středověku kuželky šířily po celém evropském kontinentu. Původní hliněné dráhy se postupně nahrazovaly prkennými a počet kuželek potřebných pro hru se ustálil na devíti. Chodové na rozdíl od ostatních hráli s kuželkami deseti. Tou desátou byl takzvaný král. Důkazy o tom se objevují například i v chodské lidové písni:

“Devět je kuželek devátý král
jen jednou sem vsadil, hned sem vyhrál.
Vyhrál jsem Bětušku boubelatou,
ta měla hlavičku kudrnatou.”

Každá sebeušlechtilejší hra v sobě skrývá nebezpečí hazardu. A hazard mezi prostým lidem byl vždy trnem v oku jak církvi, tak i světské moci. Například magistrát města Jihlavy vydal zákaz hry v kuželky už roku 1261. Podobně se zachoval i římský císař a český král Karel IV. Ovšem jak známo, Chodům lze jen těžko něco zakazovat. V roce 1841 začal v americkém státě Connecticut platit zákaz hry do devíti kuželek. Po vzoru chodských přistěhovalců proto hráči přidali kuželku desátou, upravili poněkud pravidla a dnes populární bowling byl na světě.

Chodové byli tak vášnivými kuželkáři, že neváhali v zimě hrát i na zamrzlých rybnících na vesnických návsích. Inspirovali se k tomu vyprávěním proslaveného chodského chovatele Adama Žákavce z Klenčí, který v letech 1836 až 1842 pobýval ve Skotsku. Tam se seznámil nejen s chovem vzácné soayské ovce, ale i s hrou nápadně připomínající kuželky, dnes olympijskou disciplínou, zvanou curling.

Zajímavou variantu hry v kuželky propagoval na Chodsku po svém návratu z Ruska legionář Václav Ticháček ze Stráže. Od dob Napoleonských válek se v Rusku kuželky srážejí koulí, zavěšenou na provaze. Nápad připevňovat na řetěz dělové koule, používané v té době ke hře, je připisován štábnímu adjunktovi francouzské artilerie Jean-Pierru Bouletovi. Chtěl tak při pobytu v Moskvě během Napoleonova ruského tažení v roce 1812 zabránit jejich častým krádežím ze strany ruských mužiků.

Sportem plným adrenalinu někdy dokáže být i jinak nevinná a bezkontaktní hra, jako jsou kuželky. Příkladem toho je zajímavá sportovní událost z léta roku 1893. V neděli 13. srpna toho roku se ve všerubském hostinci Aloise Postrana konalo v rámci malého pohraničního styku přátelské utkání mezi místním šestičlenným kuželkářským družstvem a jeho hosty ze sousedního Bavorska. Eschlkamský řeznický tovaryš Franz Hofbauer zřejmě rozrušen teplotou servírovaného kouteckého piva v záchvatu zuřivosti nakopl kouli tak nešťastně, že srazila všech deset kuželek. Odhoz mu po poradě arbitrů pro údajné porušení pravidel nebyl uznán. Bavorák očividně nespokojen s verdiktem vzápětí jednou z po zemi se válejících kuželek inzultoval hlavního rozhodčího pomocného učitele a oddaného českého vlastence Josefa Němce. Následnou hodinu a půl trvající hromadnou bitku ukončil až příjezd hostinským přivolané policejní patroly a hasičských sborů z Furth im Wald a Nové Kdyně. Účastníky této mezinárodní potyčky potrestal starosta Lederer veřejným napomenutím, což vyvolalo další vzplanutí emocí, neboť se dle očitých svědků starosta celého zavrženíhodného incidentu sám aktivně zúčastnil. Kvůli okresním hejtmanem uložené symbolické kolektivní pokutě pěti krejcarů musela být uspořádána veřejná sbírka. Nejakutnější lékařská ošetření prováděl až do časných ranních hodin profesor Thomayer, dlící toho času na prázdninách v rodném Trhanově. Podle jeho svědectví byl prý nejvíce potlučen ponocný Zimmermann, který se pokoušel pomocí od drnomistra Hellera narychlo zakoupeného biče rozvášněné kuželkáře a jejich fanoušky uklidňovat. Z dnešního pohledu se velice sympatickou jeví skutečnost, že se později obě znesvářené strany nesnažily navzájem obviňovat z nějakého extrémního nacionalismu, či dokonce rasismu. Podle informací, zveřejněných domažlickým bulvárním plátkem Posel od Čerchova, se totiž do konfliktu omylem připletla i kočující tlupa cikánů a jeden slovenský dráteník. V týdeníku Šumavan byl zase zmíněn požadavek spolku chodských militantních feministek Xantipa napříště pořádat podobná přátelská sportovní setkání i v ženské kategorii. Podezření, že někteří nezodpovědní jedinci zneužili nastalé nepřehledné situace k vyřizování starých osobních účtů, se naštěstí svědecky nepotvrdilo. Aktéři této nevšední sportovní podívané sice byli z kazatelny panem farářem podrobeni zdrcující kritice, ale na druhou stranu se mohli organizátoři po dlouhou dobu chlubit diváckým rekordem.

Kuželky v současnosti spadají do tradičních odvětví neolympijských sportů. Na tomto místě je třeba připomenout, že postřekovský sokolský kuželkářský oddíl patřil mezi zakládající členy Asociace československého sportu kuželkářského (ASČK), založené 11. dubna 1937 v Praze. Od roku 2001 je kuželkářský sport řízen Českou kuželkářskou asociací (ČKA). Popravdě řečeno dnes v popularitě kuželky výrazně předstihl bowling. Dalším konkurentem této ušlechtilé a kdysi tolik oblíbené hospodské zábavy jsou šipky. Nezbývá proto než doufat, že se opět, a to nejen na Chodsko, zašlá sláva kuželek do našich hospod navrátí.