Zmatení staršího pána
Mladá léta uplynula
jak šedý dým se rozplynula
nad vyhasínajícím ohništěm
a vůně opékaných brambor v něm
po dlouhých letech se připomíná-
Ten čas který měnily jen
sezony… jaro léto podzimu a zimy
a vše mělo pořádek a řád
kamaráda měl kamarád
a dívky byly milovány hochy
a kluci dívkami jež měnily se v slečny
a chytrej mohl říct hloupém
že je vůl v horším případě debil,
ale bylo jasno že ten kdo se narodil
jako chlapec za dvacet let byl muž
a z dívky byla slečna později paní,
v jistých časech milostpaní,
k nemalé radosti rodící se
z boží rozdílnosti pohlaví.
Ale to snad každý pamětník
těch časů pamatuje si a dobře ví.
kdo dnes na ty časy zapomíná
je osel bláhový
Ale ten pán zmíněnný v úvodu
takovým v žádném případě není
ani být nemůže, dílem osudu
ale dobrovolně sám proměněným
těm vzpomínkám na radosti mládí
už jsem se věnoval dosti.
Je čas návratu do přítomnosti
a vhodné chvlíe k tomu pojednání
a lepšího,způsobu pro to není
nežli skutečnosti připomnění.
A co vidím? Svět proměněný
v moderní babylon, ale podstaty
stejné jak v dávné minulosti.
Tu žasnu a zírám nad tím,
co děje se ve světě pohlavnosti.
Kdo snad neví co tím myslím
tomu sděluji, že jde o pohlaví
zdroj radostí a potěšení
pro muže i pro ženy.

Ing. Vladimír Cícha
Kanada