Egyptské tažení

Zajímavosti z historie Chodska

Český národ v oblasti vědy a umění vděčí Chodsku za nejednoho z mnoha svých velikánů. Pravdou ale také je, že mezi chodskými rodáky bychom nalezli řadu významných osobností, z nichž některé jsou v současnosti neprávem opomíjeny, anebo dokonce upadly zcela v zapomnění. Jednou takovou je i svého času věhlasný lékař a přírodovědec profesor Jan Just Čerchovský. Narodil se roku 1751 v Peci pod Čerchovem v rodině chudého ševce Vavřince Justa jako nejmladší z celkem čtrnácti dětí. Ve dvanácti letech odešel studovat na jezuitské gymnasium do Klatov. Umožnila mu to nadace hraběte Jana Filipa Stadiona, od které na přímluvu klenečského pana faráře Ferdinanda Gerla obdržel stipendium. Francouzštině ho tam vyučoval francouzský exulant František Koktal, pravým jménem François Cocteau. Dokonalá znalost tohoto jazyka později zásadním způsobem ovlivnila jeho vědeckou kariéru. Po maturitě byl přijat na lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Kdy a za jakých okolností podepsal spolupráci s rakouskou tajnou policií, se přesně neví. Jisté je, že se v roce 1779 nechal pod falešnou identitou jako Jean Doux-Chèvre zapsat na pařížskou Sorbonu, kde po několika letech habilitoval. Později se dokonce stal členem exkluzivního klubu, Francouzského institutu (Institut de France). Jaké konkrétní úkoly pro rakouskou vládu ve Francii plnil, se už také asi nikdy nedozvíme.

V květnu roku 1798 třicetitisícová Napoleonova armáda vyplula k Maltě a po jejím obsazení flotila pokračovala v cestě k pobřeží Egypta, kam dorazila 1. července 1798. Na své tažení do Egypta se Napoleon Bonaparte rozhodl vzít s sebou také 151 vědců a umělců, a to po vzoru svého oblíbence Alexandra Velikého, kterého při jeho výpravě do Persie rovněž doprovázeli ctihodní filozofové. Do Egypta tak s francouzským vojskem jako členové komise pro vědu a umění (Commission des sciences et des arts) přicestovali lékaři, inženýři, astronomové, matematici, přírodovědci, fyzikové, chemici, botanici, historici, malíři a také básník a muzikolog. V této pestré společnosti se šťastnou shodou okolností ocitl i Jan Just Čerchovský alias Jean Doux-Chèvre.

V Egyptě se Just začal intenzivně věnovat své životní lásce parazitologii. V krátkosti jen něco málo příkladů z jeho tehdejších vědeckých objevů. Tak například ve vojenském táboře při úpatí Cheopsovy pyramidy chytil v noci z 5. na 6. září 1798 zvláštní písečné blechy (Tunga penetrans), dosud vědecky nepopsané. Šokovala ho na nich jejich ukrutná krvelačnost. Po jedné z ojedinělých koupelí objevil několik tuctů v té době neznámých druhů nilských pijavic. Za svého egyptského pobytu vyvinul osm originálních léčebných metod afrického svrabu (Sarcoptes africanus), které neváhal na sobě klinicky ověřit. Jednu z jím objevených egyptských tasemnic pojmenoval na počest Napoleonovy manželky Josefíny (Cestoda josephine). Jako její hostitel dokázal během pouhého měsíce shodit více než dvacet kilogramů. Nejčastějším terčem jeho vědeckého zájmu v Egyptě se však staly vši (Anoplura), konkrétně rod Pthirus pubis. S trochou nadsázky později tvrdil, že nejlepší exempláře získával v alexandrijských nevěstincích. Rivalita mezi tehdejšími badateli byla prý tak silná, že mu někteří kolegové jím chycené muňky nepokrytě záviděli.
Po návratu z Egypta vydalo pařížské nakladatelství Gallimard jeho populárně vědeckou publikaci zaměřenou na parazitologii, která v Čechách vyšla pod názvem Útrapy cestovatele. Národnímu muzeu v Praze věnoval svoji unikátní sbírku střevních parazitů, kterou se mu do Čech podařilo propašovat přes několik důkladných celních kontrol a lékařům posléze z jeho těla vypudit. Zemřel v chudobě, vědeckými kruhy zcela opomenut v roce 1850. Pochován je v dnes bezejmenném hrobě na vyšehradském Slavíně.