Klášter Pivoň

Zajímavosti z historie Chodska

Obec Pivoň, historicky též Pivoňka, německy Stockau, je částí obce Mnichov a nachází se jihozápadně od Poběžovic, v údolí na úpatí Lysé hory v Českém lese. Za vlády Přemysla Otakara II., kolem roku 1262, zde byl založen augustiniánský klášter, který existoval až do jeho zrušení císařem Josefem II. v roce 1787. V 19. století byla klášterní budova přestavěna na zámek. V polovině 20. století celý zámecký komplex vyhořel. Zříceniny budov jsou dnes chráněnou kulturní památkou.

Mniši původně žebravého a meditativního řádu obutých augustiniánů (Ordo eremitarum sancti Augustin) přišli do Pivoně z kláštera poblíž porýnského města Wesel. V klášterních zahradách pěstovali řadu do té doby málo rozšířených, anebo dokonce v Čechách neznámých rostlin. Jedna z řádu lomikamenotvaré, čeleď paeoniaceae, vděčí Pivoni za svůj český název. Správně, uhádli jste, jedná se o pivoňku lékařskou (Paeonia officinalis).

Zmínění pivoňští mniši přísně utajovanou technologií destilovali z květů pivoněk olej, o který byl zájem zvláště mezi obyvateli chodských vesnic. Chodové následkem svých dlouhých pochůzek souvisejících se střežením zemské hranice trpěli různými neduhy, z nichž je nejčastěji sužovala kuří oka. Zatímco venkovský lid v té době po většinu roku chodil bos, Chodové si v náročném lesním terénu Královského hvozdu chránili chodidla koženými střevíci. Ty byly podle tehdejšího módního trendu velice úzké a navíc jejich podešev měla symetrický tvar. Nutno však podotknout, že i obutí augustiniáni na tom nebyli s tvorbou kuřích ok o moc lépe, i když se jejich elegantní sandály od chodských bagančat v mnohém dosti lišily. Jistou úlevu všem přinášel právě pravidelně aplikovaný pivoňkový olej.

Symetrický tvar obuvi v historii lidstva přetrvával po několik tisíciletí. Rozlišovat mezi pravou a levou botou se začalo až někdy v polovině 19. století, a to nemalou zásluhou lékaře Georga Hermanna von Meyer (*1815 + 1892) z Frankfurtu nad Mohanem. Ten v roce 1857 publikoval zásadní pojednání “Proč bota tlačí”. Do té doby se obě boty zhotovovaly stejné a jejich tvar se chodidlu přizpůsoboval postupně až jejich nošením. Nové boty se tedy musely nejprve takzvaně rozšlápnout. U majetnějších občanů tento nepříjemný úkol nezřídka připadl služebnictvu. Aby Chodové předcházeli otlačeninám, mazali si po vzoru augustiniánů na noc nohy pivoňkovým olejem, což mělo zabránit ztvrdnutí kůže a následné tvorbě kuřích ok. Časem převzali chodští lidoví léčitelé od pivoňských mnichů jejich bohaté zkušenosti s jejich léčbou. Postupně vyvinuli i řadu vlastních léčebných metod, čímž pivoňky začaly ztrácet na svém původním medicínském významu a stávaly se spíše okrasnou květinou nejen chodských zahrádek. Tak například svého času pacienty nejvíce vyhledávaná bába kořenářka Dorota Krejhlová z Trhanova doporučovala k odstranění kuřích ok používat tinkturu z vlaštovičníku většího (Chelidonium majus). Podobné účinky prý má i cibulová mast nebo obklady z čerstvých listů rozchodníku ostrého (Sedum acre). Alespoň to tvrdí ti, kteří to osobně vyzkoušeli.